Socialistická republika Bosna a Hercegovina

Socialistická republika Bosna a Hercegovina (zkráceně SR Bosna a Hercegovina; srbochorvatsky Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina, Социјалистичка Pепублика Босна и Херцеговина) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V lednu 1992 místní Srbové vyhlásili Republiku srbského národa v Bosně a Hercegovině, která byla prohlášena za jednotku SFRJ.^[1] Jugoslávskou federaci Bosna a Hercegovina opustila v březnu 1992, od dubna 1992 v zemi zuřila občanská válka.

Socialistická republika Bosna a Hercegovina Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina Социјалистичка Република Босна и Херцеговина ↓ 1943–1992 ↓ vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Sarajevo
Rozloha	51 129 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 377 033 (1991)
Jazyky	srbochorvatština
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika
Mateřská země	Socialistická federativní republika Jugoslávie
Měna	Jugoslávský dinár
Vznik	25. listopad 1943
Zánik	1. březen 1992
Státní útvary a území
Předcházející Království Jugoslávie Nezávislý stát Chorvatsko Následující Bosna a Hercegovina Republika srbská Chorvatská republika Herceg-Bosna

Vývoj názvu

• 1945–1946: Federální stát Bosna a Hercegovina jako součást Demokratické federativní Jugoslávie
• 1946–1963: Lidová republika Bosna a Hercegovina jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie
• 1963–1992: Socialistická republika Bosna a Hercegovina jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie

Historie

Možná hledáte: Historie Bosny a Hercegoviny.

Původní představa některých čelných funkcionářů AVNOJe počítala se vznikem národnostně homogenních republik, což by znamenalo, že Bosna a Hercegovina by se stala patrně pouze autonomní oblastí, jejíž postavení by bylo složité, neboť nebylo možné rozhodnout, zda Bosnu přiřknout k národnostně homogennějšímu Chorvatsku nebo Srbsku. Proto existovaly také například návrhy zvláštní autonomní oblasti řízené z federace.^[2][3] Nakonec se s poukazem na ztráty Bosňanů v národnostně-osvobozeneckých bojích podařilo přesvědčit Edvarda Kardelje, který se statutem republiky souhlasil a v tomto duchu informoval i Tita.^[2] To ve výsledku znamenalo, že 25. listopadu 1943 mohl Zemský protifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny vyhlásit státnost Bosny a Hercegoviny a přihlásit se k vytváření lidové a federativní Jugoslávie.^[4]

První vláda Lidové republiky Bosny a Hercegoviny byla ustavena v Sarajevu v dubnu 1945.^[2]

Administrativně-územní vymezení Bosny a Hercegoviny bylo v roce 1945 provedeno podle hranic Bosny a Hercegoviny stanovené Berlínským kongresem z roku 1878, přičemž došlo k drobným výměnám území s Chorvatskem a Černou Horou.^[2]

Po celou dobu existence lidové, resp. socialistické republiky byla řešena otázka zdejších národností. V případě Srbů a Chorvatů problém nebyl, v případě Muslimů (od roku 1993 nazývaných Bosňáci)^[5] však byly různé tendence, které měly vést k jejich řazení mezi předchozí dvě národnosti nebo do skupiny Jugoslávců s poukazem na to, že označení Muslimové vyjadřuje příslušnost ke konfesi a ne k národnosti. Smutným vyvrcholením rozporů mezi etniky byla zvěrstva za občanské války.

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

Politika

Podrobnější informace naleznete v článcích Předsednictvo Bosny a Hercegoviny a Seznam představitelů Bosny a Hercegoviny.

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla do roku 1990 Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, republikové Předsednictvo.

Výsledky prvních svobodných voleb kopírovaly etnické složení republiky. Skoro 40% hlasů získala Strana demokratické akce (SDA) Alije Izetbegoviće, třetinu hlasů získala Srbská demokratická strana Bosny a Hercogoviny (SDS) a dvacet procet získalo Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH).^[6]

Političtí představitelé

• Předseda Zemské antifašistické rady národního osvobození Bosny a Hercegoviny (ZABNOBiH)
  • Srb Vojislav Kecmanović (25. listopadu 1943 – 26. dubna 1945)
• Předseda Předsednictva Národního shromáždění
  • Srb Vojislav Kecmanović (26. dubna 1945 – listopad 1946)
  • Srb Đuro Pucar (listopad 1946 – září 1948)
  • Srb Vlado Šegrt (září 1948 – březen 1953)
• Předseda Národního shromáždění
  • Srb Đuro Pucar (prosinec 1953 – červen 1963)
  • Srb Ratomir Dugonjić (červen 1963 – 1967)
  • Muslim/Bosňák Džemal Bijedić (1967–1971)
  • Muslim/Bosňák Hamdija Pozderac (1971 – květen 1974)
• Předseda Předsednictva
  • Srb Ratomir Dugonjić (květen 1974 – duben 1978)
  • Muslim/Bosňák Raif Dizdarević (duben 1978 – duben 1982)
  • Chorvat Branko Mikulić (duben 1982 – 26. dubna 1984)
  • Srb Milanko Renovica (26. dubna 1984 – 26. dubna 1985)
  • Muslim/Bosňák Munir Mesihović (26. dubna 1985 – duben 1987)
  • Chorvat Mato Andrić (duben 1987 – duben 1988)
  • Chorvat Nikola Filipović (duben 1988 – duben 1989)
  • Srb Obrad Piljak (duben 1989 – 20. prosince 1990)
  • Muslim/Bosňák Alija Izetbegović (20. prosince 1990 – 8. dubna 1992)

• Ministr pro Bosnu a Hercegovinu (součást jugoslávské vlády)
  • Srb Rodoljub Čolaković (7. března 1945 – 27. dubna 1945)
• Ministerský předseda
  • Srb Rodoljub Čolaković (27. dubna 1945 – září 1948)
  • Srb Đuro Pucar (září 1948 – březen 1953)
• Předseda Výkonné rady
  • Srb Đuro Pucar (březen 1953 – prosinec 1953)
  • Muslim/Bosňák Avdo Humo (prosinec 1953 – 1956)
  • Muslim/Bosňák Osman Karabegović (1956–1963)
  • Muslim/Bosňák Hasan Brkić (1963–1965)
  • Chorvat Rudi Kolak (1965–1967)
  • Chorvat Branko Mikulić (1967–1969)
  • Srb Dragutin Kosovac (1969 – duben 1974)
  • Srb Milanko Renovica (duben 1974 – 28. dubna 1982)
  • Muslim/Bosňák Seid Maglajlija (28. dubna 1982 – 28. dubna 1984)
  • Srb Gojko Ubiparip (28. dubna 1984 – duben 1986)
  • Chorvat Josip Lovrenović (duben 1986 – duben 1988)
  • Srb Marko Ćeranić (duben 1988 – 20. prosince 1990)
  • Chorvat Jure Pelivan (20. prosince 1990 – 8. dubna 1992)

Straničtí představitelé

• Tajemníci Komunistické strany Bosny a Hercegoviny, od 1952 Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny
  • Srb Đuro Pucar (prosinec 1943 – březen 1965)
  • Srb Cvijetin Mijatović (březen 1965 – 1969)
  • Chorvat Branko Mikulić (1969 – duben 1978)
  • Srb Nikola Stojanović duben 1978 – květen 1982)
  • Muslim/Bosňák Hamdija Pozderac (23. května 1982 – 28. května 1984)
  • Chorvat Mato Andrić (28. května 1984 – červen 1986)
  • Srb Milan Uzelac (červen 1986 – květen 1988)
  • Muslim/Bosňák Abdulah Mutapčić (květen 1988 – 29. června 1989)
  • Muslim/Bosňák Nijaz Duraković (29. června 1989 – prosinec 1990)

Odkazy

Reference

1. HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 144.
2. HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 87–97.
3. RAMET, Pedro. Nationalism and Federalism; Yugoslavia 1963 - 1983. Bloomington: Indiana University Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-253-33972-3. Kapitola Axes of Nationalist Tension, s. 144. (angličtina)
4. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 21.
5. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 635.
6. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 574.

Související články

• Socialistická federativní republika Jugoslávie
• Bosna a Hercegovina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Bosna a Hercegovina na Wikimedia Commons

Portály: Bosna a Hercegovina