From Wikipedia, the free encyclopedia
Branko Mikulić (v srbské cyrilici Бранко Микулић, 10. června 1928, Bugojno – 12. dubna 1994, Sarajevo) byl jugoslávský komunistický politik původem z Bosny a Hercegoviny. Mezi lety 1986 až 1989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Kromě toho zastával celou řadu jiných (převážně republikových) funkcí; byl například členem Předsednictva SFRJ.[1]
| Branko Mikulić | |
|---|---|
 | |
| Předseda Svazové výkonné rady SFRJ (de facto premiér) | |
| Ve funkci: 15. května 1986 – 20. března 1989 | |
| Předchůdce | Milka Planinc |
| Nástupce | Ante Marković |
| Předseda Předsednictva SR Bosny a Hercegoviny | |
| Ve funkci: 26. dubna 1982 – 26. dubna 1983 | |
| Předchůdce | Raif Dizdarević |
| Nástupce | Milanko Renovica |
| Předseda výkonné rady SR Bosny a Hercegoviny (de facto premiér) | |
| Ve funkci: 1967 – 1969 | |
| Předchůdce | Rudi Kolak |
| Nástupce | Dragutin Kosovac |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Narození | 10. června 1928 Konjic, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |
| Úmrtí | 12. dubna 1994 (ve věku 65 let) Sarajevo, Bosna a Hercegovina |
| Příčina úmrtí | rakovina plic |
| Profese | politik, politický komisař a ekonom |
| Ocenění | Zlatý olympijský řád (1984) Order "For Merit to the People" with silver star Řád bratrství a jednoty |
| Commons | Branko Mikulić |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikulić se narodil poblíž města Gornji Vakuf v Bosně a Hercegovině v roce 1928 do chorvatské rodiny. Jeho otec byl bohatým sedlákem, člen Chorvatské rolnické strany. Mikulić vystudoval gymnázium v Bugojnu a v roce 1943 se přidal k partyzánům. Jeho otec byl zástupcem na zemském antifašistickém zasedání Bosny a Hercegoviny (ZAVNOBiH). Po skončení války pokračoval Mikulić ve studiu ekonomie na záhřebské univerzitě.
Po dokončení studií se vrátil zpět do Bosny, kde se chtěl věnovat politice. Působil nejprve v Bugojnu. V roce 1965 se stal sekretářem Ústředního výboru bosenských komunistů. Za jeho předsedu byl zvolen hned příští rok. Mikulić byl představitelem stejné generace politiků, jako např. Hamdija Pozderac, či Džemal Bijedić.
V letech 1967–1969 byl předsedou bosenské Výkonné rady, de facto předsedou republikové vlády.
Mikulić se stal členem předsednictva (a později jeho předsedou) Bosny a Hercegoviny v době, kdy se v Sarajevu konaly olympijské hry. 80. léta byla právě pro celou Bosnu obdobím ekonomického růstu a rozvoje, ačkoliv vyplynula na povrch také i celá řada skandálů (Neum, Kecmanović, Agrokomerc).
Mezi lety 1986–1989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Do funkce se dostal v době, kdy bylo jugoslávské hospodářství na sestupné tendenci a bylo nezbytné provést řadu kroků, které by ekonomiku restrukturalizovaly. V zemi se rovněž postupně zhoršovaly mezietnické vztahy. Přestože byl Mikulić očekáván jako svazový premiér s velkými nadějemi, měl i nemálo kritiků, především ve Slovinsku. Mikulićova ekonomická politika nakonec nebyla úspěšná; za jeho vlády klesla kupní síla dináru a rovněž se dramaticky zvýšil zahraniční dluh (až na 21 miliard dolarů). Jeho vláda byla jedinou v dějinách SFRJ, která byla donucena k rezignaci. V březnu 1989 tak Mikuliće nahradil ve funkci neortodoxní ekonom Ante Marković.
Zemřel v roce 1994 během obléhání Sarajeva.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
