![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/KoH-CS-Lika-Krbava.svg/langcs-640px-KoH-CS-Lika-Krbava.svg.png&w=640&q=50)
Licko-krbavská župa
From Wikipedia, the free encyclopedia
Licko-krbavská župa (chorvatsky Ličko-krbavska županija, maďarsky Lika-Korbava vármegye) nebo krátce Lika-Krbava byla nejjižnější župa bývalého Chorvatsko-slavonského království a celého Uherska. Existovala mezi roky 1886 a 1918 a měla rozlohu 6 211 km². Byla to jedna ze dvou přímořských žup Uherska, vzhledem ke strmému a těžko přístupnému pobřeží se zde ale nenacházel žádný velký přístav a celkově byla oblast zaostalá a chudá.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/KoH-CS-Lika-Krbava.svg/320px-KoH-CS-Lika-Krbava.svg.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Coa_Hungary_County_Lika-Krbava_%28history%29.svg/220px-Coa_Hungary_County_Lika-Krbava_%28history%29.svg.png)
V současnosti patří naprostá většina tohoto území Chorvatsku, přičemž přibližně odpovídá Ličko-senjské župě a občině Gračac ze župy Zadarské. Pouze okrajová část kolem vesnice Zavalje je dnes součástí Bosny a Hercegoviny. Župa se jmenovala podle historických území (zároveň poljí) Lika a Krbava, která se na jejím území rozkládají. Jejím správním střediskem byl Gospić, městská práva tehdy měly jen přístavy Karlobag a Senj.
Podle sčítání lidu v roce 1910 zde žilo 204 710 obyvatel, tedy asi 3,5x více než na počátku 21. století. Z toho bylo tehdy 104 036 obyvatel (50,82 %) srbské národnosti, 100 346 (49 %) chorvatské národnosti a 328 (0,16 %) maďarské národnosti. Území se pozvolna vylidňovalo už během poválečné doby, radikální úbytek pak přinesla jugoslávská válka, kdy byli zejména vyhnáni zdejší Srbové.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/28/Lika-Krbava_County_Map.jpg/640px-Lika-Krbava_County_Map.jpg)