železniční stanice From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Libice nad Cidlinou je železniční stanice v centrální části stejnojmenné obce v okrese Nymburk ve Středočeském kraji nedaleko řeky Cidliny, kterou zde trať mostem překonává. Leží na elektrizované trati Praha – Lysá nad Labem – Kolín (3 kV ss).
| Libice nad Cidlinou | |
|---|---|
 Výpravní budova v roce 2020 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Obec | Libice nad Cidlinou |
| Souřadnice | 50°7′39,46″ s. š., 15°10′59,14″ v. d. |
  Libice nad Cidlinou | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 532549[1] |
| Trať | Praha – Lysá nad Labem – Kolín |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| V provozu od | 29. října 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | reléové AŽD 71[1] |
| Dopravní koleje | 4[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusová doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |   |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 29. října 1870 byl s libickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Kolína přes Nymburk do stanice Mladá Boleslav. Roku 1873 byl pak zprovozněn úsek z Lysé do Prahy. Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB).
Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Lysá nad Labem - Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců. Po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Elektrický provoz byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1958.
Nacházejí se zde tři nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.[1]
