Ležnice
vesnice v okrese Sokolov From Wikipedia, the free encyclopedia
Ležnice (německy Leßnitz resp. Lessnitz) je malá vesnice, základní sídelní jednotka města Horní Slavkov, v okrese Sokolov, v kraji Karlovarském. Název Ležnice dostala vesnice v roce 1948.[2] V roce 2018 zde bylo evidováno 39 adres,[3] v roce 2011 zde trvale žilo 53 obyvatel.[4] Vesnice leží v katastrálním území Ležnice o rozloze 1,736 km2.[5]
| Ležnice | |
|---|---|
.jpg) Náves s kaplí sv. Jana Nepomuckého | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Horní Slavkov |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′6″ s. š., 12°49′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 43 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ležnice (1,736 km²) |
| Nadmořská výška | 600 m n. m. |
| PSČ | 357 31 |
  Ležnice | |
| Další údaje | |
| Kód k. ú. | 644072 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice leží v členité krajině Slavkovského lesa. Zástavba je soustředěna v údolí nepojmenovaného potoka a na okolních svazích po obvodu návsi, přibližně 1,5 km východně od centra Horního Slavkova.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1475, kdy patřila k panství hradu Bečov. O možné dřívější existenci panského sídla ve vsi svědčí predikát Jana Sele, který se po ní psal roku 1428. Uvažované sídlo se ovšem nepodařilo lokalizovat. K bečovskému panství patřila ves až do zániku vrchnostenské správy. Dle údajů v berní rule z roku 1654 žilo ve vsi 11 hospodářů.[6]
V letech 1869–1910 byla Ležnice obcí v okrese Falknov (nynější Sokolov), v letech 1921-1930 pod názvem Lesnice obcí v okrese Loket, od roku 1950 osadou obce Horní Slavkov v okrese Karlovy Vary-okolí, v letech 1961–1980 částí obce Horní Slavkov v okrese Sokolov, 1.4.1980 se stala součástí města Horní Slavkov jako jeho základní sídelní jednotka.[7]
Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel v roce 1946 došlo jen k minimálnímu dosídlení českými obyvateli, neboť vesnice se octla v blízkosti nového Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Rovněž se již prováděl ložiskový průzkum pro budoucí těžbu uranu. Vesnice se octla v uzavřeném uranovém pásmu, kam se smělo pouze s propustkou. Odsun německého obyvatelstva, těžba uranu a pracovní tábor v padesátých letech 20. století zničily charakter vesnice. Původní stavby byly většinou demolovány.[6] Přesto se ve vesnici dochovalo několik zajímavých lidových staveb, především usedlost čp. 811 (původně čp. 16) a v oblasti Slavkovského lesa patří Ležnice mezi nejhodnotnější lokality.[8]
.jpg)
.jpg)
Již v 16. století se v těsném sousedství rozmáhalo hornictví, ves však zůstala zemědělskou lokalitou. V letech 1946–1947 probíhal v Horním Slavkově a okolí geologický průzkum. Výsledkem geologického průzkumu bylo zjištění uranového zrudnění a následovalo zaražení prvních těžních jam a zahájena těžba rudy. V Ležnici byla vyhloubena koncem roku 1948 šachta č. 5 zvaná Ležnice-sever, mající 10 pater a hloubku 507 m. Jednalo se o nejhlubší jámu slavkovského revír. Kromě ní pak byla v roce 1949 vyhloubena šachta č. 6 Svatopluk a byl vytvořen závod Ležnice.[9] Těžila se zde skupina žil ze žilného uzlu Barbora.[10]
Nejintenzivnější těžba probíhala v letech 1953–1955. V polovině padesátých let již geologickým průzkumem nedocházelo k žádným dalším nálezům rud. Skončila produkční těžba a od roku 1958 začal útlum těžby, hornické práce byly ukončeny k 1. březnu 1959.[11][12] V letech 1950–1955 byl u závodu Ležnice v provozu stejnojmenný trestanecký tábor pro kriminální, retribuční a politické vězně.
Dne 5.7.1962 byl vysloven souhlas se zbořením budov. Z přehledu o likvidaci je zřejmé, že u jámy č. 5 bylo zbořeno celkem 24 budov.[13] Závodem Ležnice bylo poddolováno území o rozloze 1 875 000 m2 a odvaly pokrývají plochu 70 000 m2.[14]
Po ukončení těžby a likvidaci šachet bylo rozhodnuto, že v katastru Ležnice se poblíž šachty č. 5 vybuduje strojírenský závod Stasis, pobočka Přerovských strojíren v Přerově.[12]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 176 obyvatel, z toho 170 Němců a šest cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 168 obyvatel, k evangelické osm.[15]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 228 | 213 | 195 | 213 | 167 | 176 | 164 | 60 | 65 | 71 | 52 | 47 | 57 | 53 |
| Počet domů | 33 | 32 | 33 | 33 | 32 | 32 | 32 | 32 | - | 17 | 15 | 18 | 22 | 21 |
- Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1743 (kulturní památka).
- Lidová architektura – mohutná hrázděná usedlost čp. 811 (Höfelhof), která se dochovala v podobě z roku 1828 – objekt s mansardovou střechou a dochovanými klenbami v přízemní hospodářské části.[6]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
