astronomický jev From Wikipedia, the free encyclopedia
Slunovrat (latinskysolstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (vpřípadě letního slunovratu) a nejmenší (vpřípadě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21.června a zimní21.prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.
Slunovraty mají vztah knáklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej saféliem a perihéliem).
Jiné definice slunovratu:
jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí vpoledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší
Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem ktomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.
Slunovraty spolu s rovnodenností rozdělují rok na tzv. čtyři roční období, z nichž každé trvá přibližně 91 dní.[1]
Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách vté které oblasti, mající kořeny vdávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů [zdroj?] a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.
Na rovníkuSlunce vychází asi 24° severně (nalevo) od východu. Potom jde po severní obloze, kde vpoledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° severně (napravo) od západu.
Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde vpoledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce vpoledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde vpoledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde vpoledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce vpoledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
Earth's Seasons - Equinoxes, Solstices, Perihelion, and Aphelion. Astronomical Applications Department of the U.S. Naval Observatory [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.