Letiště Mohammeda V.
letiště v Casablance, Maroko From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezinárodní letiště Mohammeda V. (IATA: CMN, ICAO: GMMN) je mezinárodní letiště v Casablance v Maroku. Nachází se v provincii Nouaceur a provozuje ho ONDA (Národní úřad správy letišť).
| Letiště Mohammeda V. | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Maroko |
| Nejbližší město | Casablanca |
| Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
| Provozovatel | ONDA |
| Otevření | 1959 |
| Kód letiště ICAO | GMMN |
| Kód letiště IATA | CMN |
| Souřadnice | 33°21′51″ s. š., 7°34′54″ z. d. |
 | |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| Hub pro | Royal Air Maroc |
| Odkazy | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2014 prošlo letištěm necelých 8 milionů cestujících, což z něj činí nejrušnější letiště v Maroku a čtvrté nejrušnější v Africe[1][2]. Letiště slouží jako uzel pro společnosti Royal Air Maroc, Royal Air Maroc Express a Air Arabia Maroc. Je pojmenováno po marockém králi Muhammadovi V., který stál v čele úspěšné cesty za nezávislostí země na francouzské a španělské koloniální nadvládě.
Čtyřicátá léta
Letiště Mohammeda V. v Casablance bylo původně vybudováno Spojenými státy na začátku roku 1943 po operaci Torch během druhé světové války. Neslo název Berrechid Airfield a sloužilo jako pomocné letiště pro casablanské letiště Anfa. Letiště odbavovalo nejrůznější vojenskou dopravu jako mezipřistání na cestě na letiště Port Lyautey a na letiště v Marrákeši na severoafrické trase Káhira-Dakar. Kromě toho bylo konečnou stanicí transatlantických letů na středoatlantické trase přes Azory do Nového Skotska a na letiště na východním pobřeží Spojených států.S koncem války v roce 1945 bylo letiště předáno civilní administrativě.
Padesátá léta
Během studené války na počátku a v polovině 50. let 20. století bylo letiště znovu otevřeno jako Letecká základna Nouasseur a sloužilo jako základna strategického letectva Spojených států pro bombardéry B-47 Stratojet namířených na Sovětský svaz. Tyto operace se později přesunuly na leteckou základnu Ben Guerir.
Po ukončení činnosti francouzské vlády v Maroku a získání marocké nezávislosti v roce 1956, požadovala vláda Mohameda V., aby se americké letectvo stáhlo ze svých základen v Maroku, na čemž trvalo po americké intervenci v Libanonu v roce 1958. Spojené státy souhlasily s odchodem v prosinci 1959 a roku 1963 z Maroka zcela odešly. Spojené státy se domnívaly, že vzhledem k dlouhému doletu letounů B-52 a dokončení španělských základen v roce 1959 již marocké základny nejsou důležité.
Železnice
Vlaková linka Al Bidaoui, kterou provozuje společnost ONCF od 4:00 do 23:00, jezdí každou hodinu a spojuje letiště se dvěma hlavními železničními stanicemi v Casablance: Casa-Port a Casa-Voyageurs.[3]
Silniční doprava
- Z Casablanky po dálnici A3;
- z Rabatu po dálnici A1 přes Tit Mellil nebo po silnici N9;
- z Beni Mellal po dálnici A4;
- z Marrákeše po dálnici A3
- z Džadídy po dálnici A1 a dálnici A3.
- 1. dubna 1970 havaroval letoun SE-210 Caravelle společnosti Royal Air Maroc při přiblížení na letiště, když pilot ve výšce asi 500 stop ztratil kontrolu nad letadlem. Trup letadla se rozlomil na dvě části. 61 z 82 cestujících a členů posádky zahynulo. [4][5]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
