Le Chenit
obec v kantonu Vaud ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Le Chenit je obec na západě Švýcarska v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 4 600[1] obyvatel.
| Le Chenit | |
|---|---|
 Kostel v Le Sentier | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°36′26″ s. š., 6°13′49″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1013 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Vaud |
| Okres | Jura-Nord vaudois |
  Le Chenit Le Chenit, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 99,19 km² |
| Počet obyvatel | 4 586 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 46,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1348 Le Brassus 1341 L’Orient 1347 Le Sentier |
| Označení vozidel | VD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Le Chenit leží v nadmořské výšce 1013 m, vzdušnou čarou 37 km jihozápadně od okresního města Yverdon-les-Bains a 32 km západoseverozápadně od Lausanne. Obec se nachází v údolí Vallée de Joux na řece Orbe, jihozápadně od jezera Lac de Joux, ve Vaudském Jurovi.
Území obce o rozloze 99,2 km² zahrnuje část Vaudského Jury a celou jihozápadní část údolí Vallée de Joux, respektive jeho švýcarské části. Centrální část katastru obce tvoří údolí Orbe, které se táhne od jihozápadu k severovýchodu a je široké asi 1 km. Řeka má četné meandry a vlévá se do jezera Lac de Joux pod obcí Le Sentier, jejíž nejjihozápadnější část patří k obci Le Chenit. Na severozápadě údolí se prudce zvedá hřeben (až 1181 m n. m.), následují údolí Derrière-la-Côte a Le Solliat a nakonec rozsáhlá lesní oblast Grand Risoux. Severozápadní hranice vede po hřebeni antiklinály Risoux přes Roche Champion (1327 m n. m.) a Mont Risoux (1384 m n. m.). Na jihovýchodě údolí Orbe zasahuje území obce až k masivu Mont-Tendre. Souběžně s údolím se táhnou vrcholy Vue de Genève (1492 m n. m.), Grande Rolat (1389 m n. m.) a Chaumilles (1430 m n. m.). To je ohraničeno Combe des Amburnex, které se skládá z různých prohlubní. Jihovýchodní hranice leží na hřebeni masivu Mont-Tendre s (od jihozápadu k severovýchodu) Crêt de la Neuve (1495 m n. m.), průsmykem Col du Marchairuz, Monts de Bière (1530 m n. m.) a Cunay, který s 1609 m n. m. tvoří nejvyšší bod Le Chenit. Masiv Mont-Tendre se vyznačuje typickými krasovými jevy, a to četnými depresemi a závrty bez nadzemního odvodnění, jakož i krasovými poli a několika jeskynními systémy. Na tomto masivu se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Velká část tohoto jurského masivu se nachází v chráněné oblasti Parc jurassien vaudois. V roce 1997 tvořila 3 % rozlohy obce zastavěná plocha, 66 % lesy a lesní porosty, 29 % zemědělství a méně než 2 % neproduktivní půda.
První zmínka o Le Chenit pochází z roku 1489, kdy je uváděn pod názvem Chinit jako letní pastvina.[2] Stálé osídlení zde pravděpodobně existovalo až kolem roku 1547. Celá oblast patřila původně k panství Les Clées pod okresem Yverdon v době bernské nadvlády nad Vaudem, která trvala od roku 1536 do roku 1798. V roce 1566 přešla pod panství Romainmôtier. Teprve v roce 1646 se Le Chenit stal samostatnou obcí poté, co byl oddělen od obce Le Lieu.
Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období Helvétské republiky ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla obec přiřazena k okresu La Vallée. Kvůli napětí a rivalitě uvnitř obce byly na konci 19. století z rozhodnutí Velké rady (parlamentu) kantonu Vaud postupně vytvořeny tři samostatné obce: (1900), L’Orient (1904) a Le Brassus (1908).[2][3]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1609 | 1764 | 1850 | 1900 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |||||
| Počet obyvatel | 309 | 1733 | 2766 | 3796 | 4604 | 5242 | 5465 | 4359 | 4328 | 4297 | |||||
Z celkového počtu obyvatel je 88,6 % francouzsky mluvících, 2,9 % italsky a 2,5 % německy mluvících (stav v roce 2000). Počet obyvatel Le Chenit do roku 1970 neustále rostl. Důsledky hospodářské krize pak způsobily výrazný pokles až do roku 1980. Od přelomu tisíciletí počet obyvatel opět mírně stoupá.
Kromě zemědělství se v Le Chenit brzy rozvíjela řemeslná a průmyslová činnost. Tento rozvoj začal v polovině 16. století s vysokými pecemi v Le Brassus, sklárnou v Pré Rodet a také s pilami, koželužnami a mlýny. V průběhu 18. století byla tato řemesla nahrazena hodinářstvím, které se zpočátku provozovalo doma a od poloviny 19. století v továrnách. Ve 30. letech 20. století Le Chenit těžce zasáhla velká hospodářská krize, kdy počet nezaměstnaných dosahoval až 10 %. Během druhé světové války se v rašeliništích podél řeky Orbe těžila rašelina. Krize v hodinářském průmyslu v polovině 70. let 20. století vyvolala masivní odliv obyvatelstva.
Dnes je obyvatelstvo zaměstnáno v hodinářském průmyslu, který se specializuje na výrobu kvalitních hodinek (luxusních a vykládaných drahými kameny), např. v manufaktuře Audemars Piguet. V Le Sentier pak sídlí společnost Jaeger-LeCoultre. Je zde zastoupen také průmysl zpracování drahých kamenů (šperkařství) a další dodavatelé. Další pracovní místa jsou v elektrotechnickém průmyslu, přesné mechanice, na pilách a při zpracování dřeva, v cestovním ruchu a v místních podnicích. Od roku 1976 se v Le Chenit každoročně koná Comptoir de la Vallée, regionální výstava údolí Vallée de Joux. Zemědělství má jen menší význam, zabývá se chovem dobytka, mlékárenstvím a výrobou sýrů.
Turismus
Koncem 19. století se v Le Chenit rozvinul cestovní ruch díky napojení na veřejnou dopravu. K velkému rozmachu však došlo až kolem roku 1970, kdy byl důležitý zejména zimní cestovní ruch s několika lyžařskými vleky v blízkosti Le Brassus a L’Orient. Topografie jurských náhorních plošin je ideální pro běžecké lyžování. V letech 1930–2002 se v Le Brassus nacházel skokanský můstek, na kterém se konaly mezinárodní závody. Oblast Le Chenit je v létě také oblíbeným cílem dlouhých pěších túr po oblasti Jury nebo vodních sportů na jezeře Lac de Joux.
Le Chenit se nachází na hlavní silnici z Vallorbe do La Cure. Do Le Brassus a Le Sentier se lze dostat z oblasti Ženevského jezera přes průsmyk Col du Marchairuz. Dne 21. srpna 1899 otevřela společnost Chemin de fer Pont–Brassus železniční trať z Le Pont do Le Brassus. V Le Sentier, Chez-le-Maître, La Golisse a Le Rocheray jsou železniční stanice a zastávky. Z Le Sentier do Le Pont jezdí autobusová linka přes L’Orient a o víkendech jezdí autobus z Le Brassus do Allamanu.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
