druh ptáka rodu Coscoroba From Wikipedia, the free encyclopedia
Labuť koskoroba (Coscoroba coscoroba, dříve Cygnus coscoroba) je nejmenší ze všech žijících labutí. Pro svou nápadnou odlišnost od svých nejbližších příbuzných je v současné době již zařazena do samostatného a odděleného rodu Coscoroba popsaného v roce 1853 německým přírodovědcem Ludwigem Reichenbachem.
Labuť koskoroba | |
---|---|
Labuť koskoroba | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | labuť (Coscoroba) Reichenbach, 1853 |
Binomické jméno | |
Coscoroba coscoroba (Molina, 1782) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Labuť koskoroba dorůstá přibližně 90 – 115 cm, váží 3,2 – 5,4 kg a v rozpětí křídel měří kolem 1,57 m. Stejně jako ostatní labutě má velké, zavalité tělo, delší krk a nápadně krátký ocas, ale svým celkovým vzhledem připomíná spíše husu. Je celá bílá s červenými končetinami a zobákem a s šesti tmavými vnějšími letkami, které jsou výrazné především za letu. Samec se od samice zbarvením nijak neliší, mladí ptáci jsou částečně šedohnědí.
Labuť koskoroba hnízdí v Jižní Americe v rozmezí od jižní Chile a střední Argentiny až po Ohňovou zemi a Falklandské ostrovy. Je tažná a na zimu pravidelně migruje směrem do střední Chile, severní Argentiny, Uruguayje a do jihovýchodní Brazílie. V současné době je její populace odhadována přibližně na 100 000 jedinců.
K životu preferuje mělké bažiny a laguny. Živí se především trávou, různými vodními rostlinami a v menší míře požírá také slávky a menší ryby. Samice snáší 4 – 7 vajec do velkého hnízda z rostlinného porostu a sedí na nich asi po dobu 35 dnů. Samec v období hnízdění střeží okolí hnízda a odhání od jeho blízkosti nebezpečné predátory. Průměrná délka života labutě koskoraby ve volné přírodě činí přibližně 20 let.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.