LG-130 Kmotr
československý kluzák From Wikipedia, the free encyclopedia
československý kluzák From Wikipedia, the free encyclopedia
LG-130 Kmotr byl československý dvoumístný středoplošník celodřevěné konstrukce. V oblasti kluzáků je velmi neobvyklý díky netradičně umístěným sedačkám vedle sebe.
| LG-130 Kmotr | |
|---|---|
.jpg) LG-130 Kmotr (výr. č. 11, OK-1240) vyrobený v roce 1952 v leteckém muzeu Praha-Kbely | |
| Určení | kluzák |
| Výrobce | Zlínavion |
| Šéfkonstruktér | Ladislav Marcol |
| První let | 1948 |
| Uživatel | Svazarm |
| Výroba | 1948-1952 |
| Vyrobeno kusů | 41 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V poválečné době bylo letectví v českých zemích velmi oslabeno, a proto byl ministerstvem dopravy i přes odpor armády vypsán projekt na dvojsedadlový kluzák dřevěné konstrukce se sedadly umístěnými vedle sebe. Jeho vývoj spadá do počátku roku 1948, kdy se skupina inženýrů pod vedením Vladislava Marcola pustila do vypracování plánů. Při vývoji Kmotra posloužily zkušenosti s typem DFS Kranich/VT-52 Jeřáb a Göppingen Gö-4 Gefir.
První prototyp XLG-30 (imatrikulace OK-9010) byl sestaven již v listopadu 1948 a téhož roku byl také zalétán továrním pilotem Ladislavem Švábem. Tovární testy byly ukončeny počátkem roku 1949. V srpnu 1949 byl předveden na celostátní soutěži plachtařů v Medlánkách. Dne 16. června 1950 bylo v Otrokovicích za přítomnosti zástupců ministerstva dopravy dohodnuto, že v srpnu 1951 bude dodána nultá desetikusová série LG-130 (výr. č. 1-10, OK-1200-OK-1209). V červnu 1951 byl prototyp XLG-30 předán na zkoušky v oddělení výzkumu prototypů n. p. Opravny Kbely pod vedením Vl. Frynty. Sériová výroba Kmotra pokračovala v roce 1952 třicetikusovou produkcí od výrobního čísla 11 po 40 (OK-1240 až OK-1269).
Dosud jeden letuschopný exemplář nalezneme na letišti Raná.
.jpg)
Trup oválného průřezu byl třípodélníkový, poloskořepinové konstrukce, potažený diagonálně překližkou. Kokpit se sedadly vedle sebe byl zakryt tvarovaným překrytem z plexiskla, jehož oba přední hlavní díly byly samostatně odnímatelné. Společná přístrojová deska obsahovala rychloměr do 200 km/h, výškoměr do 10 km, variometr do ±5 m/s, variometr do ±30 m/s, kompas a zatáčkoměr. Volitelně mohlo být zabudováno rádio a dýchací přístroje. Řízení bylo zdvojené. Přistávací zařízení tvořila v přední části trupu uchycená jasanová lyže o šířce 90 mm odpružená gumovým tlumičem, za ní bylo pevné kolo o rozměru 420×150 mm. Ostruha byla z listového pera. Celodřevěné křídlo bylo dělené, samonosné, jednonosníkové. Náběžná hrana tvořila s nosníkem torzní skříň potaženou diagonálně překližkou. Zadní část křídla byla potažená plátnem. Brzdicí klapky typu DFS měly celokovovou konstrukci. Křidélka byla celodřevěná potažená plátnem. Ocasní plochy měly dřevěnou konstrukci. Výškové kormidlo bylo potažené plátnem, stabilizátor překližkou.
Údaje dle[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
