![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/LeoFerre-Rome-1972.png/640px-LeoFerre-Rome-1972.png&w=640&q=50)
Léo Ferré
francouzský básník a šansoniér / From Wikipedia, the free encyclopedia
Léo Ferré (24. srpna 1916 Monako – 14. července 1993 Castellina in Chianti) byl francouzský básník a šansoniér monegaského původu. Během své kariéry, která trvala téměř půl století, vydal přes čtyřicet dlouhohrajících desek.
Léo Ferré | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Léo Albert Charles Antoine Ferré |
Narození | 24. srpna 1916 Monako ![]() |
Úmrtí | 14. července 1993 (ve věku 76 let) Castellina in Chianti Itálie ![]() |
Místo pohřbení | Monaco Cemetery |
Žánry | šanson, mluvené slovo, klasická hudba a francouzský pop |
Povolání | písničkář |
Nástroje | klavír, zpěv |
Aktivní roky | 1946–1992 |
Vydavatelé | Le Chant du Monde, Barclay Records, RCA Records, EPM Musique |
Významná díla | L'Espoir Amour Anarchie Il n'y a plus rien Léo Ferré Les Chansons d'Aragon … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Madeleine Ferré |
Sídlo | Castellina in Chianti |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v Monaku, kde jeho otec pracoval jako vedoucí kasina, od dětství zpíval v chrámovém sboru, studoval na církevní škole, roku 1939 absolvoval Institut d'études politiques de Paris. Za války sloužil u alžírských střelců, v roce 1945, kdy pracoval v Radio Monte Carlo, se seznámil s Édith Piaf a na její radu začal působit jako písničkář v Paříži. Ve své tvorbě kombinoval hudbu s mluveným slovem, využíval také zvuk symfonického orchestru, který sám dirigoval,[1] často zhudebňoval poezii autorů jako François Villon, Charles Baudelaire, Guillaume Apollinaire nebo Louis Aragon („L'affiche rouge“).[2] Otevřeně se hlásil k anarchismu,[3] na Charlese de Gaulla napsal posměšnou píseň „Mon General“. Jeho významnými skladbami jsou „Jolie Môme“, „C’est extra“ a „Avec le temps“. Byl mu udělen Řád čestné legie, který však odmítl přijmout.[4]