Kystráčkovití
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kystráčkovití (Meliphagidae) představují početnou čeleď čítající na 182 druhů malých až středně velkých pěvců řazených do 42 rodů. Nejmenší druhy dosahují velikosti 10 cm, největší až 45 cm, tedy od velikosti sýkory až po velikost vrány. Často mají úzký, dolů zahnutý zobák a plochy pestře zbarvené holé kůže v okolí očí či na ozobí, často s laloky a výrůstky. Většina z nich se vyskytuje v Austrálii a na Nové Guineji, některé druhy jsou zastoupené také na Novém Zélandu a na některých tichooceánských ostrovech od indonéského Bali až po souostroví Tonga a Samoa. Většina druhů se živí hmyzem, ale také nektarem a pylem, náleží proto mezi významné opylovače, a to zejména u rostlin z čeledí proteovité, myrtovité a Epacridaceae. K požívání nektaru jsou nejvíce přizpůsobeny druhy s tenkým, dlouhým zobákem, zvláště medáčci z rodu Myzomela, vzhledově podobní strdimilům a medosavky z rodu Acanthorhynchus. Medosavky rodu Acanthorhynchus jsou dokonce schopné za vířivého letu zastavit u květu a sát nektar jako kolibříci. Některé druhy se živí i plody rostlin, ale také drobnými obratlovci a příležitostně i vajíčky drobných pěvců. Zástupci rodů Epithianura a Ashbyia se živí hmyzem, který chytají v letu, podobně jako lejskové. Miskovitá hnízda z travin, větviček, kůry a chmýří staví ve vidlicích stromů. Většina druhů je stálých, někteří zástupci této čeledi z jihu Austrálie a Tasmánie však na zimu táhnou do tropické části Austrálie.[1]
Kystráčkovití | |
---|---|
Medosavka zlatokřídlá (Phylidonyris pyrrhoptera) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Podřád | zpěvní (Passeri) |
Infrařád | Meliphagida |
Čeleď | kystráčkovití (Meliphagidae) Vigors, 1825 |
Rody | |
42 (viz článek) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |