![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/%25D0%259A%25D0%25B0%25D1%2580%25D1%258C%25D0%25B5%25D1%2580%25D1%258B_%25D0%2593%25D0%259E%25D0%259A%25D0%25BE%25D0%25B2_%25D0%2591%25D0%25B5%25D0%25BB%25D0%25B3%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25BE%25D0%25B4%25D1%2581%25D0%25BA%25D0%25B0%25D1%258F_%25D0%25BE%25D0%25B1%25D0%25BB%25D0%25B0%25D1%2581%25D1%2582%25D1%258C3.jpg/640px-%25D0%259A%25D0%25B0%25D1%2580%25D1%258C%25D0%25B5%25D1%2580%25D1%258B_%25D0%2593%25D0%259E%25D0%259A%25D0%25BE%25D0%25B2_%25D0%2591%25D0%25B5%25D0%25BB%25D0%25B3%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25BE%25D0%25B4%25D1%2581%25D0%25BA%25D0%25B0%25D1%258F_%25D0%25BE%25D0%25B1%25D0%25BB%25D0%25B0%25D1%2581%25D1%2582%25D1%258C3.jpg&w=640&q=50)
Kurská magnetická anomálie
největší magnetická anomálie na Zemi / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kurská magnetická anomálie (rus. Курская магнитная аномалия) často označovaná zkratkou KMA je magnetická anomálie v Ruské federaci; je bohatá na železnou rudu.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D1%8C%D0%B5%D1%80%D1%8B_%D0%93%D0%9E%D0%9A%D0%BE%D0%B2_%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B0%D1%81%D1%82%D1%8C3.jpg/640px-%D0%9A%D0%B0%D1%80%D1%8C%D0%B5%D1%80%D1%8B_%D0%93%D0%9E%D0%9A%D0%BE%D0%B2_%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B0%D1%81%D1%82%D1%8C3.jpg)
Zabírá části Kurské, Bělgorodské, a Orelské a Voroněžské oblasti, samotná Kurská pánev přesahuje i do dalších oblastí a její plocha je asi 160 000 km². Ložiska se nachází v linii dlouhé asi 850 a široké přibližně 40 – 100 km. Jižně pokračuje do obdobných ložisek u Kremenčuku a dále až do oblasti kryvorižské rudní zóny.[1] Kurská magnetická anomálie je největší magnetickou anomálií zaznamenanou na Zemi.[2]
Anomálie byla objevena již v roce 1773 při mapování oblasti astronomem a členem Ruské akademie věd P. B. Inochodcevem. V roce 1874 zde geomagnetická měření prováděl docent Univerzity v Kazani N. Smirnov, v roce 1883 provedl sérii 71 měření N. Pilčikov a poprvé vyslovil domněnku o původu této magnetické anomálie a příčinné souvislosti s předpokládaným obrovským ložiskem železné rudy. Za to získal v roce 1884 stříbrnou medaili Ruské geografické společnosti.
Významná ložiska páskovaných železných rud však byla objevena až ve 20. a 30. letech 20. století při výzkumech státní komise (ОККМА) vedené Ivanem Gubkinem, jejímž cílem však původně byla ropa.