Krupinská planina
pohoří na Slovensku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Krupinská planina nebo starším jménem Krupinská výšina je geomorfologický celek ve Slovenském středohoří. Ze západu je ohraničena Štiavnickými vrchy, ze severu pohořím Javorie, z východu pohořím Ostrôžky a z jihu Podunajskou pahorkatinou a Ipeľskou brázdou.
Krupinská planina | |
---|---|
Pohled z klaštera Bzovík na jihozápad Krupinské planiny | |
Nejvyšší bod | 775 m n. m. (Kopaný závoz) |
Nadřazená jednotka | Slovenské středohoří |
Sousední jednotky | Štiavnické vrchy, Javorie, Ostrôžky, Podunajská pahorkatina, Ipeľská brázda |
Podřazené jednotky | Modrokamenské úboče, Dačolomská planina, Bzovícká pahorkatina, Závozská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko Slovensko |
Krupinská planina na mapě geomorfologických celků Slovenska | |
Souřadnice | 48°15′ s. š., 19°10′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krupinská planina je sopečného původu a má charakter (náhorní) plošiny. Nejvyšší kopec na planině je Kopaný závoz (775 m n. m.). Dále je to Španí laz (643 m), na jehož vrcholu stojí televizní vysílač s turistickou chatou a televizním vysílačem. Na vrchol Španího lazu se dá vystoupat po modré turistické značce z vesnice Horné Plachtince nebo z obce Čebovce.[1]
Planina patří do povodí řeky Ipeľ a je odvodňována řekami a potoky jako je Krtíš, Litava ,Stará rieka, Tisovník, Litavica, Krupinica a další. Lesy na planině jsou tvořeny především habry a duby. Zemědělská činnosti je zaměřena na pastevectví a ovocnářství v jižní části planiny.[2]
Podcelky Krupinské planiny:
- Modrokamenské úbočie
- Dačolomská planina
- Bzovická pahorkatina
- Závozská vrchovina