Krannerova kašna
pomník na území Starého Města From Wikipedia, the free encyclopedia
pomník na území Starého Města From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna či Hold českých stavů je stavební a výtvarná novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží na Starém Městě v městské části a obvodu Praha 1 hlavního města Prahy.
Krannerova kašna | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Josef Max |
Rok vzniku | 1850 |
Kód památky | 38166/1-10 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Připomíná | František I. Rakouský |
Umístění | |
Umístění | Park Národního probuzení |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′58,7″ s. š., 14°24′48,74″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nápad postavit císaři Františku I. pomník v Praze vzešel z řad Českého zemského sněmu, jehož členové o tom rozhodli už v dubnu 1835. Základní kámen byl položen v srpnu 1845; realizace se ale značně protáhla, také kvůli revolučním událostem v letech 1848/1849. Teprve dne 30. května 1850 byla v Praze na Vojtěchem Lannou starším nedávno zbudovaném (dnes Smetanově) nábřeží uprostřed malého parčíku odhalena kašna v novogotickém stylu, jejímiž autory byli architekt Josef Kranner, spolutvůrce dostavby katedrály sv. Víta, a sochař Josef Max. Do pomníku ve tvaru vysoké fiály, vyrůstající z mělké nádrže osmicípého půdorysu, byla pod baldachýn vsazena bronzová jezdecká socha císaře, okolo níž stojí v kruhu postavy představující ideální stavy (mír, hojnost) a různé obory lidské činnosti (věda, umění, průmysl, obchod, orba, hornictví). V nižším patře pak stojí sochy symbolizující všechny tehdejší české kraje a město Prahu.
Vztyčení pomníku panovníkovi, který byl symbolem reakce a potlačování všech liberálních a národních snah, vzbudilo v českých vlasteneckých kruzích nechuť; Karel Havlíček Borovský dokonce na něj napsal posměšný epigram: „Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba.“[1]
Po vyhlášení samostatného Československa byl pomník počátkem listopadu 1918 (zřejmě v reakci na stržení Mariánského sloupu) zakryt plátnem.[2] Pomník vzal pod svou ochranu Klub Za starou Prahu a podobně jako v případě pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí prosadil nejprve zakrytí pomníku a následně demontáž sochy panovníka a její přenesení na bezpečné místo, aby se předešlo jejímu zničení revolučním davem.[3] V červnu 1919 byla jezdecká socha sňata a odstěhována do lapidária Národního muzea. V následujících desetiletích se nenašel nikdo, koho by veřejně napadlo sochu na její místo vrátit.
Až v souvislosti s opravou kašny byla z iniciativy Vladimíra Vihana, tehdejšího starosty městské části Prahy 1 za ODS, tato jezdecká socha znovu vsazena do kašny (29. srpna 2003), protože prý je čas skončit s ideologickými pohledy na historické památky. Reinstalace sochy proběhla v tichosti a navzdory očekávání se nesetkala s výraznějším zájmem či dokonce odporem veřejnosti. Do kašny však byla vsazena jen moderní kopie, originál sochy zůstal v lapidáriu.[1] Současně s tím byla opět do kašny přivedena voda a kašna začala opět sloužit svému původnímu účelu.