![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Crab_Nebula.jpg/640px-Crab_Nebula.jpg&w=640&q=50)
Krabí mlhovina
mlhovina v souhvězdí Býka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Krabí mlhovina (M1, NGC 1952 či Taurus A) je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval John Bevis v roce 1731. Je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. Vydává rentgenové a gama záření o energii vyšší než 30 keV a v tomto oboru je největším dlouhodobým zdrojem energie na obloze.[5] Je vzdálená přes 6500 světelných let (2 kpc) od Země, měří 11 světelných let (3,4 pc) v průměru a zvětšuje se rychlostí asi 1500 kilometrů za sekundu. V centru mlhoviny se nachází Krabí pulsar, rotující neutronová hvězda s průměrem 28–30 km,[6] která vydává pulzy záření ve frekvenci od záření gama po radiové vlny 30,2krát za sekundu. Je to nejsilnější známý přirozený elektronový urychlovač v Mléčné dráze.[7]
Krabí mlhovina | |
---|---|
![]() | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | emisní |
Objevitel | John Bevis |
Datum objevu | 1731 |
Rektascenze | 05h 34m 31,97s[1] |
Deklinace | +22° 00' 52,1"[1] |
Souhvězdí | Býk (lat. Taurus) |
Zdánlivá magnituda (V) | 8,4 |
Úhlová velikost | 420" × 290"[2] |
Vzdálenost | 6500 ± 1600[3] ly |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 5,5[4] ly |
Absolutní magnituda (V) | −3,2 |
Označení v katalozích | |
Messierův katalog | M1 |
New General Catalogue | NGC 1952 |
IRAS | IRAS 05314+2200 |
Sharplessův katalog | SH 2-244 |
Katalog Lyndsové | LBN 833 a LBN 184.62-05.65 |
Jiná označení | Messier 1,[1] NGC 1952[1] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krabí mlhovina byla prvním astronomickým objektem, který byl rozpoznán jako pozůstatek supernovy. Je zdrojem radiace, jež slouží ke studiu vesmírných objektů, které mlhovinu zakrývají. V padesátých a šedesátých letech 20. století byla zmapována sluneční koróna pozorováním radiových vln Krabí mlhoviny, které jí procházely. V roce 2003 pak byla pomocí rentgenového záření pocházejícího z Krabí mlhoviny změřena hustota atmosféry Saturnova měsíce Titanu, který proud tohoto záření blokoval.