![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Ilja_Jefimowitsch_Repin_-_Reply_of_the_Zaporozhian_Cossacks_-_Yorck.jpg/640px-Ilja_Jefimowitsch_Repin_-_Reply_of_the_Zaporozhian_Cossacks_-_Yorck.jpg&w=640&q=50)
Kozáci
etnikum jihu východoslovanské oblasti, také specifická vojenská jízdní jednotka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.[1][2] Historicky šlo o polokočovné a polovojenské obyvatelstvo, které žilo pod jmenovitou suzerenitou různých východoevropských států té doby. Za vojenskou službu jim byla umožněna velká míra samosprávy. Kozáci byli zvláště známí držením demokratických tradic.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Ilja_Jefimowitsch_Repin_-_Reply_of_the_Zaporozhian_Cossacks_-_Yorck.jpg/640px-Ilja_Jefimowitsch_Repin_-_Reply_of_the_Zaporozhian_Cossacks_-_Yorck.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/AmericanCossacks.jpg/640px-AmericanCossacks.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Cossacks_in_parade_2015.jpg/640px-Cossacks_in_parade_2015.jpg)
Obývali řídce osídlené oblasti v povodí řek Dněpr, Don, Těrek a Ural a sehráli důležitou roli v historickém a kulturním vývoji Ukrajiny i Ruska.[3]
Vládci polsko-litevské unie a ruské říše obdařili kozáky jistými zvláštními výsadami výměnou za vojenskou povinnost sloužit v nepravidelných jednotkách (většinou jezdectvu). Různé kozácké skupiny byly organizovány podél vojenských hranic s velkými autonomními skupinami nazývanými kozácké vojsko. Každé vojsko mělo území sestávající z přidružených vesnic zvaných stanice. Existovala řada regionálních kozáckých svazů či vojsk, z nichž nejvýznamnější byli záporožští, donští, kubáňští a těrečtí kozáci. Vůdce kozáckého svazu se nazývá ataman.
Kozácký způsob života přetrvával do 20. století, ačkoli rozsáhlé společenské změny ruské revoluce narušily kozáckou společnost stejně jako kteroukoli jinou část Ruska; mnoho kozáků po vzniku Sovětského svazu odešlo do jiných částí Evropy, zatímco jiní zůstali a asimilovali se do komunistického státu. Soudržné jednotky založené na kozácích byly organizovány a během druhé světové války bojovaly na straně Německa i SSSR.
Po druhé světové válce Sovětský svaz kozácké jednotky v sovětské armádě rozpustil a mnoho kozáckých tradic bylo během Stalinovy vlády a jeho nástupců potlačeno. Za éry perestrojky na konci 80. let se potomci kozáků přestěhovali, aby oživili své národní tradice. V roce 1988 Sovětský svaz přijal zákon, který umožňuje znovuobnovení bývalých kozáckých vojsk a vytvoření nových. Během 90. let 20. století mnoho regionálních úřadů souhlasilo s předáním některých místních administrativních a policejních povinností svým kozáckým předákům.
Při sčítání lidu v Rusku roku 2002 se 140 028 lidí přihlásilo ke kozácké národnosti, zatímco při sčítání v roce 2010 se za kozáky označilo 67 573 lidí. S kozáckou kulturní identitou se po celém světě spojuje 3,5 až 5 milionů lidí, někteří chápou kozáctvo jako nezávislé etnikum (Kozáci s velkým „K“). Kozácké organizace působí v Rusku, Kazachstánu, na Ukrajině, v Bělorusku a ve Spojených státech amerických.