kostel v Prostějově From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Jana Nepomuckého je filiální kostel římskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla a bývalý klášterní kostel kláštera milosrdných bratří na Svatoplukově ulici v Prostějově.
Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Prostějov |
Souřadnice | 49°28′24,09″ s. š., 17°7′0,77″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Olomouc |
Děkanát | Prostějov |
Farnost | sv. Petra a Pavla Prostějov |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Jan Nepomucký |
Datum posvěcení | 5. října 1755 |
Světitel | Jan Karel Leopold von Scherffenberg |
Architektonický popis | |
Architekt | Antonio Ehorto Martinelli |
Stavební sloh | baroko, rokoko |
Výstavba | 1751-1755 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Ulice | Svatoplukova |
Kód památky | 27380/7-5700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na místě dnešního kostela se nacházel Obecní dvůr, nazývaný též Schellenbergův. V roce 1733 dvůr zakoupil řád Milosrdných bratří s přispěním rodiny knížat z Lichtensteinu. Ke dvoru přiléhala zahrada, ke které byl přikoupen pozemek pro budoucí klášterní hřbitov. Bratři nejprve vybudovali provizorní nemocnici a menší kapli. Po dalším rozšíření v roce 1739 a zprovoznění nemocnice se začalo hovořit o výstavbě klášterního kostela. Podnět k jeho stavbě dal převor P. Narcis Schön a realizaci finančně podpořili Lichtensteinové. Kněžna Alžběta darovala 10 000 zlatých. V letech 1751 až 1755 byl kostel sv. Jana Nepomuckého postaven dle návrhů Antonia E. Martinelliho. Slavnostně vysvěcen byl 5. října 1755 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Leopoldem ze Scherffenbergu. O tom svědčí latinský nápis nad hlavním vchodem. I po vysvěcení pokračovaly práce na výzdobě interiéru. V roce 1756 byly postaveny varhany, oratoř a boční oltář sv. Jana z Boha, zakladatele řádu milosrdných bratří. Teprve roku 1766 byla výzdoba dokončena italskými mistry jejichž jména se nedochovala. Klenby a stěny kostela vymaloval freskami František Antonín Sebastini, sochy jsou převážně dílem Josefa Schuberta a řezbářské práce Františka Hirnla.[1]
Kostel je nyní součástí farnosti sv. Petra a Pavla a Salesiáni v něm celebrují Mši jednou týdně v sobotu. Od ledna 2023 je z rozhodnutí biskupa v kostele slavena každou neděli v 17:15 tradiční latinská neboli Tridentská Mše.
Rokokové dekorace kleneb v zákristii i v interiéru kostela jsou velmi bohaté. Hlavním námětem stropních maleb jsou výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém. V polích klenby jsou čtyři obrazy Zpověď královny Žofie, Výslech sv. Jana u krále Václava IV., Smrt sv. Jana Nepomuckého a Oslavení sv. Jana Nepomuckého v nebi. Poslední z obrazů je orámován členitou římsou. Scéna má symbolizovat nebeské společenství a je prosycena světlem. Klečící sv. Jan vzhlíží vzhůru a v rukou drží zámky – symbol mlčenlivosti. Kolem poletují andílci. Malba tvoří vrchol cyklu nejen tématem, ale i provedením.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.