Korsuň-ševčenkovská operace (24. ledna – 17. února 1944) byla rozsáhlá obkličovací operace Rudé armády proti německým vojskům na střední Ukrajině za 2. světové války.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Korsuň-ševčenkovská operace |
---|
konflikt: Východní fronta |
Německé jednotky v Čerkasském kotli |
|
Trvání | 24. ledna 1944 – 16. února 1944 |
---|
Místo | Čerkasy / Korsuň, SSSR |
---|
Souřadnice | 49°25′10″ s. š., 31°16′38″ v. d. |
---|
Výsledek | Sovětské vítězství; německá evakuace |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
60 000 vojáků v kapse 59 tanků v kapse 242 děl v kapse[1]
III tankový sbor (201 tanků) (posily)[2] XLVII tankový sbor (58 tanků) (posily)[3] 80 000 posily[4]
| 336 700 vojáků[5] 524 tanků (zpočátku) 400 tanků (posily) 1 054 letadel 5 300 děl a minometů[6]
|
|
Ztráty |
---|
30 000 - 73 000[7] padlých, pohřešovaných a zraněných[8] 156 tanků[9] 50 letadel[10]
18 000 zajatců[11]
| 24 286 padlých a pohřešovaných[12][13] 728 tanků[14]
55 902 Zraněných a nemocných[12]
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Podmínky pro obkličovací operaci vytvořila předcházející úspěšná Žytomyrsko-berdyčevská operace, během níž sovětská vojska porazila a zatlačila sousední německé svazky na severu a postoupila tak ze severu hluboko do boku německého uskupení v prostoru Korsuně. Po dělostřelecké přípravě a leteckých útocích začal 25. ledna vlastní útok sovětského 2. ukrajinského frontu generála Koněva. Německým jednotkám se zpočátku dařilo držet svá postavení, avšak po zásahu 5. gardové tankové armády generála Rotmistrova a 6. tankové armády generála Kravčenka došlo k průlomům fronty na jižním i severním křídle. Mohutné tankové svazy rychle postupovaly a dne 28. ledna se spojily u Zvenyhorodky. V tzv. „Korsuň-ševčenkovském kotli“ nebo dle německých pramenů „Čerkaském kotli“ zůstalo obklíčených 56 tisíc německých vojáků Wehrmachtu a jednotek Waffen-SS, které souhrnně Němci nazývali Stemmermannova skupina. Protože se Sověti mylně domnívali, že počet obklíčených byl vyšší, nevyužili možnosti dalšího postupu a snažili se zabezpečit obklíčená vojska. Sovětských 27 divizí, 4 tankové a 1 mechanizovaný sbor s 370 tanky a samohybnými děly vytvořilo vnitřní a vnější frontu a připravovalo se k útoku na obklíčená vojska. 1. února však došlo k výraznému zhoršení počasí, což znesnadnilo pohyb sovětským i německým vojskům. Hitler se snažil svá vojska z kotle vysvobodit, ovšem počasí mu nepřálo. 3. února byla připravena k průlomu obklíčení tanková vojska generála Schörnera, která byla stažena od Nikopolu, kde zůstaly jen malé německé jednotky. Protože však v Nikopolu začala Němcům fronta „hořet,“ tanky byly staženy zpět a útok na pomoc obklíčeným vojskům se neuskutečnil. Korsuň-ševčenkovský kotel byl likvidován 17. února 1944. Části obklíčených sil se ovšem podařilo překvapivým útokem na pro Sověty nečekaném směru probít za cenu velkých ztrát z obklíčení a dosáhnout německých linií. Přes 18 tisíc německých vojáků upadlo do zajetí, zahynulo podle různých pramenů 19 až 55 tisíc německých vojáků. Na sovětské straně padlo nebo bylo pohřešováno přes 24 tisíc vojáků. Údaje o lidských ztrátách se značně rozcházejí, je však nepochybné, že obklíčená německá vojska přišla o prakticky veškeré těžké zbraně a dopravní prostředky.