Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990
From Wikipedia, the free encyclopedia
Rezignace poslanců československého Federálního shromáždění během Sametové revoluce probíhaly hromadně od prosince 1989 do února 1990.
Kooptace nových poslanců probíhaly od 28. prosince 1989 do 27. února 1990. Dne 28. prosince 1989 přijalo Federální shromáždění tzv. kooptační zákon, tedy ústavní zákon č. 183/1989 Sb., o volbě nových poslanců zákonodárných sborů,[1] podle něhož se v případě uprázdnění poslaneckého místa neměly konat nové volby, ale nového člena si volil zákonodárný sbor sám. Tento zákon měl stanovenou účinnost do dne voleb, nejpozději však do konce roku 1990. Současně byl přijat i ústavní zákon č. 182/1989 Sb., jímž se změnilo znění poslaneckého slibu.
Od 23. ledna 1990 do 31. března 1990 mohli být podle ústavního zákona 14/1990 Sb., o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů,[2] přijatého 23. ledna 1990 a vyhlášeného a účinného od téhož dne, poslanci, kteří v rámci rozložení politických sil nebo vzhledem k svému dosavadnímu působení neskýtají záruky rozvoje politické demokracie, ze své funkce odvoláni politickou stranou, jejímiž jsou členy. Poslance bez stranické příslušnosti mohl odvolat příslušný orgán Národní fronty po vzájemné dohodě s Občanským fórem v České socialistické republice a s hnutím Veřejnost proti násilí ve Slovenské socialistické republice. Současně byla možnost kooptací, která pro všechny tři parlamenty platila již od prosince 1989, i možnost odvolávání poslanců stranou nebo NF nově rozšířena na všechny stupně národních výborů. Fakticky byla odvolání poslanců obou komor přijata předsednictvy sněmoven během dvou dnů, 29. a 30. ledna 1990.
Za autora myšlenky této kooptace, kterou mnozí přijímali s nesouhlasem či rozpaky, bývá označován Zdeněk Jičínský, který to považoval za akt spravedlivé odplaty za odstranění reformních komunistů z Federálního shromáždění kooptací v roce 1969. [3][4] [5] [6] O měsíc později vláda konstatovala, že toto řešení zdiskreditovalo Československou republiku v zahraničí.[3] 28. prosince 1989 byl předsedou Federálního shromáždění zvolen čerstvě kooptovaný poslanec Alexander Dubček.