Konstruktivní vyslovení nedůvěry
From Wikipedia, the free encyclopedia
Konstruktivní vyslovení nedůvěry (německy: konstruktives Misstrauensvotum, anglicky: constructive vote of no confidence) neboli konstruktivní votum nedůvěry znamená, že parlament může vyslovit nedůvěru premiérovi, respektive celé vládě, jen za předpokladu, že se zároveň dokáže shodnout na jeho nástupci. Jedná se o jeden z institutů racionalizovaného parlamentarismu, které slouží ke stabilizaci a posílení pozice vlády – mají zabránit častým změnám vlád během jednoho volebního období.[1][2][3]
Poslanci opozičních stran jsou totiž často schopni sjednotit se proti stávající vládnoucí většině a dohodnout se na vyjádření nedůvěry – vytvoření tzv. destruktivní či negativní většiny –, avšak už nejsou schopni shodnout se na její náhradě – tedy nevytvoří konstruktivní neboli pozitivní většinu. Smyslem konstruktivního vyslovení nedůvěry je bránit takové situaci a také bránit zneužití institutu vyslovení nedůvěry k obstrukcím anebo mediálnímu zviditelňování se.[4][5]
Kolébkou toho institutu je Spolková republika Německo, dále se uplatňuje v ústavách Papui Nové Guiney, Španělska, Maďarska, Slovinska, Polska, Lesotha, Belgie a Izraele.[4]