Kolonáda Maxima Gorkého
kulturní památka České republiky na území obce Mariánské Lázně From Wikipedia, the free encyclopedia
kulturní památka České republiky na území obce Mariánské Lázně From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Kolonáda Maxima Gorkého nebo také Hlavní lázeňská kolonáda (Německy: Kreuzbrunnen-Kolonnade, tj. Kolonáda Křížového pramene) je jednou z hlavních dominant Mariánských Lázní. Se svojí délkou 180 metrů je nejdelší lázeňskou kolonádou v České republice.[1] Její výstavbu nařídil opat kláštera v Teplé.
Kolonáda Maxima Gorkého | |
---|---|
neobarokní litinová kolonáda | |
Základní informace | |
Sloh | novobaroko |
Architekti | Miksch a Niedzielský |
Výstavba | 1889 |
Poloha | |
Adresa | Mariánské Lázně, sady Václava Skalníka, Mariánské Lázně, Česko |
Ulice | Goethovo náměstí |
Souřadnice | 49°58′38,33″ s. š., 12°42′23,72″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 29745/4-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tato neobarokní litinová stavba vystavěná v letech 1888–1889 podle projektu architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského byla odlita v železárnách Blansko a smontována na místě původní uzavřené lázeňské promenády.[2] Unikátní litinová konstrukce přežila i válečné období. Hlavně za druhé světové války hrozilo její rozmontování a užití na výrobu zbraní.[3] Nešťastné období ale přečkala v celkem dobrém stavu. V poválečném období ale neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. V roce 1951, kdy se Mariánské Lázně vrátily k návštěvě Maxima Gorkého (1923–1924) a vzpomenuly tohoto hosta uprostřed sezóny, dostala kolonáda název Kolonáda Maxima Gorkého.[4] První rekonstrukce se však konstrukce kolonády dočkala až v roce 1976, kdy byla odsouhlasena tehdejším MěNV. V roce 1981 byl otevřen prostor kolonády se zrestaurovaným kazetovým stropem a nástropními freskami na téma „Touha člověka létat“ od akademického malíře Josefa Vyleťala z roku 1979. Autorem bronzových reliéfů na stěnách je Antonín Kuchař. Rekonstrukce byla ukončena a kolonáda slavnostně otevřena roku 1986.
Kolonáda spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu, jejíž součástí je i slavná Zpívající fontána.
Dne 8. února 2010 vláda České republiky schválila návrh Ministerstva kultury ČR o zařazení Kolonády Maxima Gorkého spolu s dalšími 37 památkami ČR na seznam národních kulturních památek. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR.[5]