Kolešov (Pšov)

Kolešov (německy Kolleschau) je malá vesnice, část obce Pšov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Pšova a čtyři kilometry jihovýchodně od Žlutic. V těsném sousedství vede silnice II/205 ze Žlutic do Manětína. Ves má v současnosti charakter rekreačního letoviska, kdy většina domů je obývána jen sezónně. Kolešov leží v katastrálním území Kolešov u Žlutic o rozloze 1,35 km².^[3]

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...

Kolešov
Náves
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Pšov
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′6″ s. š., 13°11′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 (2021)[1]
Katastrální území	Kolešov u Žlutic (1,35 km²)
PSČ	364 52
Počet domů	2 (2021)[2]
Kolešov
Další údaje
Kód části obce	136506
Kód k. ú.	736503
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1239,^[4] kdy se zde připomíná vladyka Nekmíř z Kolešova.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 65 obyvatel (z toho 31 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků a 59 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 57 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.^[6]

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Kolešov byly samostatnou obcí v okrese Žlutice. V roce 1950 byl osadou obce Močidlec v okrese Toužim. Od roku 1960 je částí obce Pšov v okrese Karlovy Vary.^[9]

Seznam pamětihodností obce Kolešov.^[10]

• Sousoší svaté Anny a Panny Marie – památka z roku 1847 stávala do konce 60. let 20. stol. při zatáčce hlavní silnice, v blízkosti dnešní autobusové zastávky. Ve špatném stavu byla převezena ke kostelu ve Žluticích a v současnosti je v depozitáři žlutického muzea.
• Socha sv. Jana Nepomuckého – socha z doby před rokem 1841 stávala při pravé straně bývalé úvozové cesty na Kobylé asi 300 m západně od vsi Kolešov při okraji lesa. Přestože byla v 80. letech zchátralá plastika odstraněna, v některých mapách se ještě v současnosti objevuje její zákres.

  

• Sousoší Piety – pískovcové sousoší, nazývané dříve rovněž Altrichterův kříž, nechal zřídit v roce 1849 statkář Wenzel Präger z usedlosti Altrichterův dvůr (Altrichterhof) jako poděkování za uzdravení z dlouhé nemoci. Plastika Panny Marie Bolestné s mírně skloněnou hlavou stojí asi 50 m napravo od lesní cesty k záhořické železniční zastávce, při žluté turistické značce směrem na Vladořice. V roce 2012 byla důkladně renovována.
• Kaple Panny Marie Bolestné – obecní kaple z druhé poloviny 18. století stávala na návsi uprostřed vsi, ve svahu před usedlostí čp. 1. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce přestala kaple sloužit svému účelu a zchátrala. Již značně zdevastovaná kaple byla zbořena po r. 1963, na jejím místě je dnes zachováno nízké zarostlé torzo obvodového zdiva o rozměrech asi 4×6 metrů, zasypané další sutí a doplněné prostým dřevěným křížkem.
• Jihovýchodně asi 400 m od vsi roste solitérní památný strom jasan ztepilý (Kolešovský jasan).

Díky blízkosti silnice 205 má ves v pracovní dny a neděle přímé autobusové spojení se Žluticemi, Manětínem a Plzní. Železniční spojení je ze zastávky Záhořice vzdálené asi 1300 m severně od vsi, osobní vlaky na regionální trati Bečov nad Teplou – Žlutice – Blatno u Jesenice – Rakovník jezdí zhruba v 7–8 párech každý den.