From Wikipedia, the free encyclopedia
Klokánkovití čtyřprstí, či pouze klokánkovití (Potoroidae),[1] jsou dvojitozubí vačnatci, kteří jsou úzce spjati s klokanovitými, občas jsou tyto dvě čeledi tříděny jako podčeledi jedné jediné čeledi. Za samostatnou čeleď jsou pokládáni klokánkovití pětiprstí (Hypsiprymnodontidae), s jediným žijícím druhem klokánek pižmový.[2] Vyskytují se v Austrálii.
 Klokánkovití | |
|---|---|
 klokánek králíkovitý (Bettongia penicillata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokánkovití (Potoroidae) Gray, 1821 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stejně jako klokanovití jsou i klokánkovití syndaktilní a diprodontní. Mají také zvětšené zadní tlapy a velmi silné zadní končetiny. Ve velkých rychlostech jsou to zdatní skokani, v nižších rychlostech se pohybují spíš jako zajíc, přistávají s váhou rovnoměrně rozloženou mezi přední a zadní končetiny, poté přenesou váhu na zadní končetiny, připraveni k dalšímu skoku. Zadní nohy jsou větší než přední, nicméně tento rozdíl není tak velký jako u klokanů. Čtvrtý prst na zadní tlapě je nejdelší a nejsilnější. Ocas je polochápavý. Recentní druhy dosahují hmotnosti nejvýše 4 kg a délky těla do 50 cm.
Klokánkovití jsou všežravci nebo býložravci, krmí se především houbami a hlízami. Nepohrdnou však ani semínky a drobným hmyzem. Mají vyvinutou, ze předu se otevírající kapsu.
Na základě [3]
rod Aepyprymnus
rod Bettongia
rod Caloprymnus
rod Potorous
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
