Klokanovití
From Wikipedia, the free encyclopedia
Klokanovití (Macropodidae) jsou druhá největší čeleď vačnatců (po vačicovitých) s 54 druhy v 11 rodech. Klokani se vyvinuli poměrně rychle v období pozdního miocénu až pliocénu, přibližně již v průběhu 3 až 4 milionů let (nikoliv 5 až 12 milionů let, jak se předpokládalo dříve).[1] Nezahrnuje však klokánkovité, kteří mají samostatnou čeleď, přestože se velmi klokanovitým podobají. Jsou výhradně v Austrálii a Oceánii. Jedná se o středně velké až velké vačnatce (patří sem i největší druhy žijících vačnatců) s prodlouženými zadními končetinami, které u pozemních druhů slouží ke skákavému pohybu. U stromových druhů není prodloužení zadních končetin tak výrazné. Většina druhů je výhradně býložravých. České slovo klokan nenajdeme v žádném jiném jazyce s výjimkou chorvatštiny. Jedná se o obrozenecký výtvor Jana Svatopluka Presla, který jej utvořil s použitím ruského kmene a podle vlastnosti zvířete (klok/клок = chomáč chlupů, klokan má vlnatou srst).[2] Názvy používané v ostatních jazycích (např. kangaroo, känguru, ale i slovensky kengura aj.) mají domorodý původ, zřejmě z jazyka guugu yimidhirr z Yorského poloostrova.[3]
Klokanovití | |
---|---|
Klokan obrovský | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Podtřída | živorodí (Theria) |
Nadřád | vačnatci (Marsupialia) |
Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
Čeleď | klokanovití (Macropodidae) Gray, 1821 |
Rody | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |