From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Kezenoj-Am, Kezenam, Kezenojam (čečensky Къоьзана Іам, Эйзен lам, Голубое, Большое Форельное, rusky Кезенойам, Эйзенам) je největší a nejhlubší vysokohorské jezero v oblasti severního Kavkazu. Nachází se na hranicích Čečenské republiky a Republiky Dagestán Ruské federace. Jezero v zimě zamrzá a v létě má teplotu kolem 5 °C v hloubce pod 20 m. Nad touto hloubkou se teplota pohybuje od 5 do 18 °C. Celoročně je silně prosyceno kyslíkem ale poměrně chudé na plankton. Rozkládá se v nadmořské výšce 1854 m n. m.
| Kezenoj-Am Къоьзана Іам, Эйзен lам | |
|---|---|
 Celkový pohled na jezero Kezenoj-Am | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa nebo Asie[p 1] |
| Státy |  Rusko ( Čečensko a  Dagestán) |
| Okres | Čeberlojevský okres v Čečensku a Botlichský okres v Dagestánu |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 42°46′38″ s. š., 46°9′11″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 2,4 km² |
| Délka | 2,7 km |
| Šířka | 0,735 km |
| Max. hloubka | 72 m |
| Ostatní | |
| Typ | jezero |
| Nadm. výška | 1854 m n. m. |
| Přítok vody | říčky Charsum a Kaucha |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V jezeře endemický druh pstruha, Salmo ezenami. Tento druh byl jediným žijícím druhem ryb v jezeře, než došlo k vysazení kaprovitých druhů Gobio holurus a Squalius cephalus. Dnes je endemický pstruh ohrožen vyhynutím.
Jezero Kezenoj-Am se nachází na svazích Andijského hřebene, který je 60 km dlouhým severovýchodním výběžkem masívu Velkého Kavkazu a tvoří rozvodí mezi povodím řek Sunžy a Andijské Kojsu. Jezero o rozloze 2,4 km² vzniklo v důsledku sesuvu, který přehradil údolí pod soutokem dvou malých říček Charsumu a Kauchy. Příčinou sesuvu svahu hory Kašker-Lam bylo pravděpodobně zemětřesení.
Přírodní hráz, která se nachází na západním břehu jezera, dosahuje výšky 100 metrů. Délka jezera ve směru z východu na západ je 2,7 km, maximální šíře 735 m, největší hloubka je 72 m. Kromě říček Kauchy a Charsumu do jezera přitéká voda z dalších místních potůčků a pramenů. Jezero nemá povrchový odtok. Účastníci expedice "Загадка Кавказа – высокогорное озеро Казеной-Ам", kterou v roce 2011 organizovali členové sekcí Ruské geografické společnosti z Čečenska, Tatarstánu a Dagestánu, vyslovili předpoklad, že v prostoru odtoku se ve vápencovém masívu nacházejí velké podzemní prostory, skrze něž voda z jezera vytéká a později v jiném místě vyvěrá na povrch.[1]
Voda v jezeře je velmi chladná, v letních měsících dosahuje u hladiny maximálně 17–18 °C, zatímco ve spodních vrstvách se teplota udržuje pouze ve výši 7–8 °C. V zimním období jezero zamrzá, přičemž síla ledu v některých letech dosáhla až 70–80 cm.
Voda v jezeře je naprosto čirá a průhledná. Žijí v ní dva druhy pstruhů, přičemž jeden z nich – pstruh ezenamský[2] (Salmo trutta ezenami) je kriticky ohroženým endemickým druhem, zapsaným v Červené knize, který se do roku 1963 vyskytoval pouze v tomto jezeře.[3] Největší exemplář tohoto druhu, který zde byl uloven, byl dlouhý 113 cm, vážil 17 kg a jeho stáří bylo odhadováno na 12 let. Na počátku 70. let 20. století byl však do jezera vysazen jelec tloušť, který začal postupně (i předtím nepříliš početnou) populaci pstruha likvidovat. V roce 1963 byl ezenamský pstruh uměle vysazen v dagestánském jezeře Močoch, které v uvedeném roce vzniklo v důsledku sesuvu.
Jezero Kezenoj-Am je rovněž místem sportovních a rekreačních aktivit. V 70. a 80. letech zde byla tréninková základna veslařského družstva sovětských olympioniků. Během bojů v období první a druhé čečenské války byla však tato základna zcela zničena. V dubnu roku 2015 byl na břehu jezera Kezenoj-Am otevřen nový sportovně-rekreační komplex. Z federálních zdrojů byla na vybudování infrastruktury tohoto komplexu vyčleněna částka 72 miliónů rublů, dalších 938 miliónů bylo investováno podnikatelskými subjekty.[4] Představitelé veslařské federace Ruska poté vyjádřili svůj záměr obnovit činnost zdejší tréninkové základny pro přípravu veslařů na letní olympijské hry v Tokiu v roce 2020.[5]
