Byla dcerou Lymana Rhoadese[2][3] (1847–1907), bankéře, a Elizabeth Nashové (1856-1919) z New Yorku. Byla prostředním dítětem se dvěma bratry, Lymanem Nashem a Stephenem Nashem Rhoadesem.[4] Navštěvovala Veltinskou školu pro dívky na Manhattanu.
Rhoadesová debutovala v roce 1904, stejně jako Malvina Hoffmanová,[2] se kterou cestovaly ještě s Marion H. Beckettovou v roce 1908 do Paříže. Dva roky tam studovala umění,[5] kromě jiného u amerického malíře Roberta Henriho.
Byla jednou z umělkyň, které vystavovaly na významné mezinárodní výstavě moderního umění v roce 1913. Přehlídka zahrnovala jednu z jejích olejomaleb Talloires (400 amerických dolarů).[6][7]
Spolu s Agnes Ernst Meyerovou a Marion Beckettovou byly známé jako „Tři grácie“ z uměleckého okruhu Alfreda Stieglitze.[8] Působily jako modelky pro fotografie Stieglitze a Edwarda Steichena, Steichenovy malby, karikatury Francise Picabia, kresby Mariuse de Zayase a obrazy Arthura Beechera Carlese. Spisovatel a malíř Marsden Hartley vzpomínal na Rhoadesovou a Beckettovou jako na „obě dvě šest stop vysoké, krásné a vždy spolu“.
Od roku 1914 pózovala pro fotografie Stieglitze.[9] Rhoadesová přispívala básněmi a ilustracemi do Camera Work čtvrtletníku vydávaného Alfredem Stieglitzem, stejně jako psala básně, které byly publikovány v roce 1914.[1] Byla také redaktorkou[10] a přispěvatelkou do magazínu 291, uměleckého a literárního časopisu.[1][11] Pro vydání „Co pro mě znamená 291“ napsala: „Dotýkám se čtyř stěn – slyším hlasy... těch, kteří se dotkli jeho světa – i já jsem se šla dívat, ptát se a odpovídat... I já jsem splynula s hlasy; a stěny hrály ozvěnou."[7]
V roce 1914 Rhoadesová a Beckettová vystavovaly moderní umělecká díla v klubu National Arts Club.[7] Následující rok měly obě ženy společnou výstavu v Stieglitzově galerii 291.[12] V tomto roce měla v galerii první výstavu svých avantgardních obrazů. Její obrazy se podobaly dílům Matisse před první světovou válkou. Mnoho svých obrazů vytvořených před dvacátými léty spálila, její tvorba v té době měla prvky kubismu. Přispěla ke vzniku hnutí Dada.[1]
Rhoadesová, která byla kolem roku 1913 sekretářkou průmyslníka Charlese Freera,[13] byla ve své závěti jmenována doživotní správcovou Freer Gallery of Art ve Washingtonu, D.C. Dalšími správci byli Agnes a Eugene Meyerovi. Galerie byla otevřena v roce 1923.[1][14] Meyerovi po ní pojmenovali svou dceru Katharine, manželku Philipa Grahama a vydavatele The Washington Post.[15][16] V roce 1937 spoluzaložila náboženskou knihovnu, která je nyní součástí Ball duPont Library na University of the South v Sewanee, Tennessee.[17]
Možná měla romantický vztah se Stieglitzem[18] nebo to mohl být jednostranný zájem z jeho strany[19], než se setkal s Georgií O'Keeffeovou. Rhoadesová a Stieglitz zůstali dobrými přáteli a spolu s dalšími členy jeho kruhu zůstala v Stieglitzově letním sídle v Lake George.[18][20] O'Keeffe řekla, že zjistila, že Rhoadesová je „úžasný člověk“, kterého měla vždy ráda[21] a dopisovaly si.[22]
Rhoadesová zemřela 26. října 1965 a byla pohřbena se svými rodiči a dalšími členy rodiny na Hillside Burial Grounds v Sharonu v Connecticutu.[24]
Skupina umělců na Mount Kisco v roce 1912, zleva doprava: Paul Haviland, Abraham Walkowitz, Katharine Rhoadesová, Emmy Stieglitz, Agnes Meyer, Alfred Stieglitz, John Barrett Kerfoot, John Marin
Marius de Zayas, Piknik, 1912, Katharine Rhoadesová na sedadle řidiče, s Agnes Meyer, Eugene, Alfred Stieglitz, jeho manželka, někteří kritici, John Marin, Paul Haviland a Marius de Zayas (v čepici)
Jules Heller; NANCY G. HELLER. North American Women Artists of the Twentieth Century: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Taylor & Francis, December 19, 2013. Dostupné online. ISBN978-1-135-63889-4. S.467.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
newspapers.com. What is Doing in Society. The New York Times. October 27, 1904, s. 9. Dostupné online [cit. January 28, 2017].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Katharine N. Rhoades, Passport application #193, American Embassy at Paris. Washington D.C.: National Archives and Records Administration (NARA), April 28, 1911.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Harsen-Rhoades Family Papers, 1752-1971 [online]. 2013 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Marian Wardle. American women modernists. Provo, Utah: Brigham Young University Museum of Art, 2005. Dostupné online. ISBN978-0813536842. S.223.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
The Part Played By Women: The Gender of Modernism at the Armory Show. University of Virginia. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dneJanuary 17, 2017.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Roxana Robinson; GEORGIA O'KEEFFE. Georgia O'Keeffe: A Life. [s.l.]: UPNE, 1989. Dostupné online. ISBN978-0-87451-906-8. S.105.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Katherine Hoffman. Stieglitz: A Beginning Light. [s.l.]: Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN978-0-300-10239-0. S.269, 298.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Cary Nelson. Repression and Recovery: Modern American Poetry and the Politics of Cultural Memory, 1910-1945. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press, 1989. Dostupné online. ISBN978-0-299-12344-4. S.274.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Katherine Hoffman. Stieglitz: A Beginning Light. [s.l.]: Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN978-0-300-10239-0. S.318, 311.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Stieglitz and his artists: Matisse to O'Keeffe: the Alfred Stieglitz collection in the Metropolitan Museum of Art. Redakce Messinger Lisa Mintz. New York: Metropolitan Museum of Art, 2011. Dostupné online. ISBN9781588394330. S.237.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Carol Felsenthal. Power, Privilege, and the Post: The Katharine Graham Story. [s.l.]: Seven Stories Press, January 1999. Dostupné online. ISBN978-1-888363-86-9. S.26.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Carol Felsenthal. Power, Privilege, and the Post: The Katharine Graham Story. [s.l.]: Seven Stories Press, January 1999. Dostupné online. ISBN978-1-888363-86-9. S.33.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Katharine Graham. Personal History. [s.l.]: A.A. Knopf, 1997. Dostupné online. ISBN978-0-394-58585-7. S.14, vi.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Nancy Signorielli. Women in Communication: A Biographical Sourcebook. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1996. Dostupné online. ISBN978-0-313-29164-7. S.175.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN978-0-300-16630-9. S.viii.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN978-0-300-16630-9. S.601.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN978-0-300-16630-9. S.39, 147.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN978-0-300-16630-9. S.92, 612.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Andrew Geller. newspapers.com. The Unloved Art of a Rebel Genius. The Philadelphia Inquirer. September 25, 1983, s. 30. Dostupné online [cit. January 28, 2017].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Hillside Burial Ground Records [online]. [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.