český básník, novinář, romanopisec, spisovatel a spisovatel historických románů From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Schulz (6. května 1899 Městec Králové[1] – 27. února 1943 Praha[2]) byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je Kámen a bolest (1942), historický román, který ho však proslavil až po jeho smrti.
| Karel Schulz | |
|---|---|
 Karel Schulz | |
| Narození | 6. května 1899 Městec Králové  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. února 1943 (ve věku 43 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Pseudonym | José Espanillo |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář, autor sci-fi a redaktor |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | literární činnost, žurnalistika a divadelní kritika |
| Významná díla | Kámen a bolest |
| Děti | Jiřina Topolová |
| Rodiče | Ivan Schulz |
| Příbuzní | Jáchym Topol (vnuk z dceřiny strany) Filip Topol (vnuk z dceřiny strany) Jáchym Topol a Filip Topol (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| zeť | Josef Topol |
|---|---|
| teta | Anežka Schulzová |
| strýc | Otakar Mařák |
| strýc | Jan Mařák |
| prastrýc | Julius Mařák |
| prastrýc | Eduard Grégr |
| prastrýc | Julius Grégr |
_02.jpg)
Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze[3] a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka.[4]
Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. V roce 1926 studia z finančních důvodů přerušil.
Od roku 1922 začal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a Karel Schulz byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen. Řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926.[5]
V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930.
Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina.[6] Dcera Jiřina, provdaná Topolová (1932–2016) byla manželkou spisovatele Josefa Topola (1935–2015).[7]
Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech.
Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin (v letech 1927–30). Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–35) a vedoucím redaktorem Národní politiky (1935–42).[8]
Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o něm příliš za doby normalizace nemluvilo. Zprvu také prolínal epiku a lyriku, v posledních knihách však staví na pevných epických základech.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
