český básník, novinář, romanopisec, spisovatel a spisovatel historických románů From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Schulz (6. května 1899 Městec Králové[1] – 27. února 1943 Praha[2]) byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je Kámen a bolest (1942), historický román, který ho však proslavil až po jeho smrti.
Karel Schulz | |
---|---|
Karel Schulz | |
Narození | 6. května 1899 Městec Králové Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. února 1943 (ve věku 43 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Pseudonym | José Espanillo |
Povolání | spisovatel, básník, novinář, autor sci-fi a redaktor |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | literární činnost, žurnalistika a divadelní kritika |
Významná díla | Kámen a bolest |
Děti | Jiřina Topolová |
Rodiče | Ivan Schulz |
Příbuzní | Jáchym Topol (vnuk z dceřiny strany) Filip Topol (vnuk z dceřiny strany) Jáchym Topol a Filip Topol (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
zeť | Josef Topol |
---|---|
teta | Anežka Schulzová |
strýc | Otakar Mařák |
strýc | Jan Mařák |
prastrýc | Julius Mařák |
prastrýc | Eduard Grégr |
prastrýc | Julius Grégr |
Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze[3] a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka.[4]
Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. V roce 1926 studia z finančních důvodů přerušil.
Od roku 1922 začal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a Karel Schulz byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen. Řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926.[5]
V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930.
Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina.[6] Dcera Jiřina, provdaná Topolová (1932–2016) byla manželkou spisovatele Josefa Topola (1935–2015).[7]
Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech.
Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin (v letech 1927–30). Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–35) a vedoucím redaktorem Národní politiky (1935–42).[8]
Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o něm příliš za doby normalizace nemluvilo. Zprvu také prolínal epiku a lyriku, v posledních knihách však staví na pevných epických základech.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.