český právník From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Hermann-Otavský, též Karel Herrmann z Otavských, (2. května 1866 Kostelec nad Černými lesy[1] – 4. září 1939 Horní Černošice) byl český právník, profesor obchodního a směnečného práva a první rektor Univerzity Karlovy po vzniku samostatného Československa.
| prof. JUDr. Karel Hermann-Otavský | |
|---|---|
.jpg) Karel Hermann-Otavský | |
| Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Předchůdce | Gabriel Pecháček |
| Nástupce | Josef Zubatý |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1904 – 1905 | |
| Předchůdce | Leopold Heyrovský |
| Nástupce | Jaromír Čelakovský |
| Ve funkci: 1922 – 1923 | |
| Předchůdce | Vilém Funk |
| Nástupce | Antonín Hobza |
| Narození | 2. května 1866 Kostelec nad Černými lesy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. září 1939 (ve věku 73 let) Horní Černošice  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Karlík |
| Děti | Karel Hermann-Otavský |
| Příbuzní | Karel Otavský (vnuk) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | pedagog, právník a učitel |
| Commons | Karel Hermann-Otavský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gymnaziální studia absolvoval ve Slaném, Písku a v Praze. V roce 1889 promoval sub auspiciis imperatoris (pod záštitou panovníka) na pražské právnické fakultě. Poté absolvoval roční studijní cestu do Berlína a získával praxi v justici. Roku 1892 se v Praze habilitoval v oboru obchodního a směnečného práva, 26. 8. 1897 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1904 řádným profesorem.[2] Kromě členství ve fakultních zkušebních komisích, judiciální a historickoprávní, získal i přes opuštění justiční praxe dále členství ve zkušební komisi vrchního soudu pro soudcovské kandidáty. Byl také v letech 1904–1905 a 1922–1923 děkanem právnické fakulty a v roce 1918 se stal prvním rektorem celé české univerzity v samostatném Československu (zvolen za rektora byl dne 21. června 1918, slavnostní inaugurace proběhla 29. ledna 1919). Dekretem zemské správy národního výboru československého ze 30. prosince 1918 byla jemu, jeho manželce a synům povolena změna příjmení z "Hermann" na "Hermann-Otavský"[3]
Jako děkan právnické fakulty se při druhém funkčním období zasloužil o realizaci Kotěrovy novostavby fakulty a jako rektor rozvíjel zejména mezinárodní spolupráci s německými i francouzskými vysokými školami. Ve své vědecké činnosti projevil široký záběr, nepsal jen o obchodních společnostech, ale také např. o právu cenných papírů, duševním vlastnictví nebo o pojištění, což se odrazilo i v praxi, podílel se na vypracování osnov zákonů o nákladní smlouvě, o autorském právu a proti nekalé soutěži. Od roku 1922 byl předsedou Právnické jednoty, členem Jednoty pro vědy pojistné, pracoval jako redaktor časopisu Právník a napsal také několik hesel do Ottova slovníku naučného. Jakožto uznávaný odborník v oboru obchodního práva se účastnil řady mezinárodních konferencí.[4][5] Pohřben je na hřbitově v Karlíku.
Oženil se s Idou Příborskou, s níž vychoval dva syny, Karla (* 1905) a Emanuela (* 1911)[3]. Jeho manželka byla neteří Leopolda Heyrovského a sestřenicí jeho synů Jaroslava a Leopolda.[6] Jeho vnukem je historik umění Karel Otavský (* 1938).[zdroj?]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
