moravský šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Emanuel ze Žerotína, též Karel Emanuel Žerotín nebo Karl hrabě Zierotin, svobodný pán von Lilgenau (16. srpna 1850 Bludov[2] – 26. prosince 1934 Bludov[3]), byl moravský šlechtic a politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, počátkem 20. století moravský místodržící, poslední mužský člen moravské větve rodů Žerotínů.
| Karel Emanuel ze Žerotína | |
|---|---|
 Karel Emanuel ze Žerotína kolem roku 1900 | |
| Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 27. prosince 1909 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Předchůdce | jmenován (dědičně pro rod) |
| Nástupce | monarchie zrušena |
| 13. moravský místodržitel | |
| Ve funkci: 13. února 1900 – 17. září 1906 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Alois von Spens-Booden |
| Nástupce | Hermann Anton von Pillersdorff (pověřen správou) |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1891 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Nástupce | monarchie zrušena |
| C. k. komorník | |
| Ve funkci: 1890 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Nástupce | monarchie zrušena |
| Poslanec rakouské Poslanecké sněmovny Říšské rady | |
| Ve funkci: 1885 – 1897 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1884 – 1900 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Coroniniho klub |
| Narození | 16. srpna 1850 Bludov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. prosince 1934 (ve věku 84 let) Bludov  Československo |
| Choť | (1897) Zdeňka Podstatská-Thornsern (1875–1947) |
| Rodiče | Zdeněk ze Žerotína (1812–1887) a Gabriela Almásy de Zsadány et Törökszentmiklós (1816–1896) |
| Děti | Markéta, Gabriela a Helena |
| Příbuzní | Ernestina ze Žerotína (sourozenec) Karel Mornstein-Zierotin (vnuk) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik |
| Náboženství | římskokatolické[1] |
| Commons | Karel Emanuel ze Žerotína |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se 16. srpna 1850 na Zámku Bludov. Jeho rodiči byli Zdeněk Otto Arnošt ze Žerotína (23. listopadu 1812 – 18. listopadu 1887), příslušník bludovské (losinsko-vízmberské) větve Žerotínů a první starosta Bludova (1850–1860), a Gabriela Almásy de Zsadány et Törökszentmiklós (21. dubna 1816 – 17. listopadu 1896). Karel Emanuel se narodil jako sedmý z osmi sourozenců.[4]
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Dne 1. ledna 1875 vstoupil do státních služeb. Působil jako okresní komisař v Přerově. Později se vzdal úřednické kariéry a zapojil se do politiky.[3][5] V letech 1884–1900 byl poslancem Moravského zemského sněmu.[3]
Ve volbách roku 1885 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897.[6]
Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]
V letech 1884–1900 byl poslancem Moravského sněmu za nesvěřenský velkostatek, přičemž byl zvolen předsedou střední strany. Roku 1890 byl jmenován c. k. komořím, roku 1891 tajným radou a roku 1909 byl císařem jmenován dědičným členem Panské sněmovny, protože byl „zletilou hlavou rodu šlechtického, který v královstvích a zemích radou říšskou zastoupených rozsáhlými statky vyniká“.[9][10]
Od roku 1898 předsedal nově ustavené Zemědělské radě moravské.[3] 15. února 1900[zdroj?] byl vládou Ernesta von Koerbera jmenován moravským místodržícím (nejvyšší představitel státní správy na území Moravy). Funkci zastával až do 17. září 1906.[5] Následně žil na svém panství v Bludově, kde byl již roku 1890 jmenován čestným občanem.[3]
Jeho největší zásluhou bylo vyjednání Moravského vyrovnání, tedy vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců v zemi, neboť předtím byli moravští Němci výrazně zvýhodněni.
Karel Emanuel byl posledním mužským členem moravské větve Žerotínů, která tak s jeho úmrtím vymřela po meči.[3] Zemřel 26. prosince 1934 a byl pochován v žerotínské hrobce pod kostelem v Bludově.[11]
Dne 6. ledna 2023 mu byla na Zierotinské hrobce v Bludově odhalena jeho vnukem Karlem Mornstein-Zierotinem busta.[12] Při této příležitosti uvedl Stanislav Balík, že „[d]ošlo jím k vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců na Moravě. Do té doby byli Němci výrazně zvýhodněni. Moravský pakt je dodnes oceňován a studován jako ve své době geniální řešení národnostního soužití v rozdělené zemi. Dnes by si z něj ráda vzala příklad Belgie.“[13]
Dne 27. dubna 1897 se ve Vídni oženil se svou neteří Zdeňkou Podstatskou-Thornsern (5. 9. 1875 Litenčice – 4. 3. 1947 Bludov). Měli spolu tři dcery:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
