český politolog, historik, politik a skaut From Wikipedia, the free encyclopedia
Stanislav Balík (* 20. února 1978 Šumperk) je český politolog, historik a skaut. Ve svém oboru se specializuje především na moderní českou politiku, komunální politiku, církevní dějiny a studium nedemokratických režimů.[1] Od roku 2002 působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde byl v dubnu roku 2019 zvolen děkanem.[2]
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. | |
---|---|
Stanislav Balík (2024) | |
5. senátor za obvod č. 65 – Šumperk | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 28. září 2024 | |
Předchůdce | Miroslav Adámek |
Zastupitel obce Bludov | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 2. listopadu 2002 | |
5. děkan Fakulty sociálních studií MU | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. září 2019 | |
Předchůdce | Břetislav Dančák |
Stranická příslušnost | |
Nestraník | |
v zastupitelstvu | za ODS (od 2002) |
v Senátu | nezávislý (od 2024) |
Narození | 20. února 1978 (46 let) Šumperk Československo |
Choť | ženatý |
Děti | dvě dcery |
Sídlo | Bludov |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Profese | politolog, historik a politik |
Webová stránka | www |
Commons | Stanislav Balík (1978) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Od roku 2002 je coby nestraník za ODS zastupitelem obce Bludov. Od září 2024 působí také jako nezávislý senátor za obvod č. 65 – Šumperk.
Stanislav Balík vyrůstal v Bludově, odmala ministroval a chodil na hodiny náboženství.[3]
Na začátku roku 1990 vstoupil do skautského oddílu (přezdívka Ježek) a aktivním skautem je dodnes.[3][4] V letech 1995–2001 byl vůdcem 2. oddílu Bludovit, v letech 1998–2013 vůdcem bludovského skautského střediska Františka Pecháčka. V roce 2013 byl zvolen zástupcem vůdce střediska[3][5] a tuto funkci vykonával deset let. Od roku 2000 je vůdcem Jesenické lesní školy (JeLŠ) a jejích lesních kurzů, jedné ze stabilních a významných součástí skautského vzdělávacího systému.[6]
Vystudoval gymnázium v Šumperku, poté nastoupil na vysokou školu, kde v roce 2001 absolvoval studium historie na Filozofické fakultě a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.[3] Na Fakultě sociálních studií následně v roce 2004 úspěšně ukončil doktorské studium politologie a v roce 2008 se habilitoval s prací Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994–2006. V roce 2018 byl jmenován profesorem politologie.[7]
V roce 2001 a 2002 pracoval jako odborný asistent na Katedře společenských věd Fakulty velitelské a štábní Vojenské akademie v Brně (dnes Univerzita obrany). V letech 2008–2013 byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[7]
V letech 2002–2004 byl asistentem na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2005 se stal odborným asistentem. Po získání docentury v roce 2008 se stal vedoucím Katedry politologie. V této funkci setrval až do nástupu do funkce děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v září roku 2019. V letech 2015–2019 byl předsedou Akademického senátu Masarykovy univerzity. Za svou pedagogickou práci získal v roce 2017 Cenu rektora Masarykovy univerzity pro vynikající pedagogy v oblasti společenských a humanitních věd.[7]
Od roku 2021 je členem Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci,[8] a od roku 2022 také členem Vědecké rady Univerzity Karlovy.[9] Od roku 2015 je předsedou správní rady Nadace Karla Staršího ze Žerotína.[7] Je také předsedou redakční rady měsíčníku Bludovan.[10]
V letech 2001–2003 působil jako odborný pracovník v brněnském konzervativně-liberálním[11] think tanku a nakladatelství Centru pro studium demokracie a kultury (CDK). Zde také v letech 2003–2013 působil jako výkonný ředitel a od roku 2014 do roku 2019 jako předseda dozorčí rady.[7] Řadu jeho knih vydalo právě nakladatelství CDK nebo spřízněné Books & Pipes.[12]
Od roku 2014 je editorem konzervativně-liberální[13] revue Kontexty. S ostatními členy redakce Kontextů (František Mikš, Jiří Hanuš, Petr Fiala) vydal v roce 2017 knihu Manifest čtyř: program pro přátele svobody.
Od roku 2002 je členem Zastupitelstva obce Bludov, kde předsedá Komisi školské, kulturní, mládeže a sportu.[7] Zastupitelem je coby nestraník za ODS.[14]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2024 kandidoval jako nezávislý v obvodu č. 65 – Šumperk.[15] Podpořily jej také ODS, KDU-ČSL,[16][17] KONS, Koruna Česká[18][19] a NEZÁVISLÁ VOLBA Šumperk.[20] V prvním kole skončil druhý, když získal 44,38 % hlasů. Do druhého kola Balík postoupil s nestraníkem za hnutí ANO Miroslavem Adámkem. Balík porazil Adámka o 8,51 procentního bodu a stal se tak senátorem.[21] Tehdejší premiér Fiala označil Balíka jako svého dlouholetého osobního přítele při tiskové konferenci ODS k výsledkům druhého kola senátních voleb a povolební siutaci komentoval slovy: „Balík dokázal na Šumpersku porazit předsedu senátorského klubu ANO a sociální demokracie. Já myslím, že je to velký výsledek, a osobně mám z toho opravdu radost.“ Balík následně vstoupil do senátorského klubu ODS a TOP09.[22]
Je ženatý, má dvě dcery.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.