Možná hledáte: Anesteziologie a resuscitace, lékařská odbornost (resp. příslušné lůžkové oddělení) spojující provádění anestezie a resuscitační péče.
Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je metoda, jejímž cílem je oddálení klinické smrti a zamezení nevratného poškození životně důležitých orgánů. Jedná se o nepřímou srdeční masáž a umělou plicní ventilaci, které dočasně suplují základní životní funkce – srdeční činnost a dýchání.
Kardiopulmonální resuscitace se zpravidla provádí při zjištění známek zástavy oběhu – postižený je v bezvědomí a nedýchá normálně. Nedýchá-li postižený normálně, může vykazovat známky hypoxie (nedostatku kyslíku v organismu): rty, ušní boltce, špička nosu a nehtová lůžka jsou namodralé, kůže je voskově bledá.
Správný postup pro poskytování KPR upravují doporučené postupy (guidelines) vydané Evropskou resuscitační radou (ECR). Guidelines jsou každých pět let aktualizována, dle nejnovějších statistik a výzkumů. Aktuální doporučení jsou z roku 2021.
Guidelines vydané ECR dělíme na:
Základní neodkladnou resuscitaci pro laiky (BLS – basic life support)
Základní neodkladnou resuscitaci pro zdravotníky a školené zachránce (ALS – advanced life support)
Pokud je to možné, zraněného uložíme na záda na rovnou podložku a dýchací cesty uvolníme prostým zakloněním hlavy.
Pokud nedýchá normálně voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155.
Uvedeme naše jméno, místo události, zdravotní stav pacienta, popř. počet zraněných nebo velikost události a další informace podle pokynů operátora.[1]
Pokud je v okolí AED použijeme jej (necháme si jej přinést).
Zahájíme zevní srdeční masáž.
Zevní srdeční masáž (masáž srdce)
Podrobnější informace naleznete v článkuMasáž srdce.
Odstraníme oděv z hrudi postiženého.
Natažené paže položíme na střed hrudní kosti. (Střed spojnice bradavek)
Stlačujeme hrudník do hloubky 4-6 cm směrem k páteři.
Frekvence masáže je 100–120 stlačení za minutu, tj. prakticky dvakrát za sekundu.
Masírujeme s propnutýma rukama přeloženými zápěstími přes sebe (s propletenými prsty) kývavým pohybem celého těla.
Při více zachráncích se mohou zachránci v případě únavy v masírování vystřídat. Toto předání provádíme co nejrychleji bez zbytečné pauzy.
Plicní ventilace (umělé dýchání)
postiženému zakloníme hlavu
prsty jedné ruky zacpeme nosní díry a nadechneme se (objem vdechu by měl být jako u normálního nádechu, velký objem vdechu je chybou!)
široce otevřeme ústa, přitiskneme je kolem úst poraněného a vydechneme vzduch do jeho plic
pozorujeme, jak se zvedá hrudník
oddálením úst umožníme výdech, pozorujeme hrudník, zda klesá, a zároveň se nadechujeme
máme-li k dispozici lékárničku použijeme resuscitační roušku, nebo resuscitační masku
Další informace Poměr stlačení : vdechům, Technika stlačování ...
Shrnutí rozdílů při resuscitaci
Poměr stlačení: vdechům
Technika stlačování
Zahájení KPR
Dospělí
30:2
2 ruce
30 stlačeními
Kojenci a děti 1 – 8 let
15:2
1 – 2 ruce pozn. 1
5 vdechy
Novorozenci
3:1
2 prsty pozn. 2
5 vdechy
Dospělí – při zástavě kvůli obstrukci
dýchacích cest nebo tonutí
30:2
2 ruce
5 vdechy
Zavřít
Poznámky:
technika stlačování záleží na vzrůstu dítěte / zachránce
při poskytování KPR dvěma zachránci se doporučuje používat metodu objímání (obejmeme rukama hrudník dítěte a resuscitujeme dvěma palci ), při poskytování KPR jedním zachráncem stlačujeme ukazovákem a prostředníkem jedné ruky
při zástavě oběhu u dospělého, která je zapříčiněna tonutím nebo dušením, zahajujeme KPR 5 vdechy a následně pokračujeme dle schématu 30:2
Za laického zachránce se považuje každý občan České republiky starší 18 let, který je ze zákona povinen poskytnout první pomoc.
Laický zachránce poskytuje nepřetržitou srdeční masáž, a pokud se sám nerozhodne jinak, vynechává plicní ventilaci. U laiků neodlišujeme doporučované postupy pro resuscitaci dospělých a dětí, postup se liší pouze technikou stlačování hrudníku. Pokud se laický zachránce rozhodne provádět plicní ventilaci, postupuje podle doporučených postupů pro zdravotníky a školené zachránce.
Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
Zavoláme pomoc z okolí.
Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
U kojenců a dětí od jednoho roku do puberty bývá zástava krevního oběhu způsobená dušením. Postup je stejný jako u dospělých, avšak je lépe použít změněné pořadí.
Zjistíme, zda je dítě v bezvědomí.
Zavoláme pomoc z okolí.
Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
Zahajujeme KPR
stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní konec hrudní kosti, mezi bradavkami)
KPR započneme 5 vdechy, velký objem je chybou!
následuje 15 stlačení: 2 vdechům
frekvence stlačení 100 – 120 za minutu
hloubka stlačení přibližně 1/3 předozadního průměru hrudníku)
pokud do 1 minuty kompletní resuscitace nedojde k obnovení základních životních funkcí, voláme linku 155 nebo (zejména v zahraničí) 112.
V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
Defibrilátor je lékařský přístroj používaný k defibrilaci, tedy ke zrušení fibrilace komor. Defibrilátor je schopný elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce. Při komorové tachykardii či fibrilaci komor není srdce schopno plnit svou funkci kvůli nekoordinovaným stahům. V těchto případech se defibrilací přeruší tento nezdravý stav pomocí silného elektrického výboje, aby se následně srdce mohlo pravidelně rozběhnout.
AED jsou defibrilátory optimalizované pro širokou veřejnost, která by za jejich pomoci měla být schopná poskytnout efektivnější KPR.
V cizině jsou tyto přístroje již běžně rozmístěny, avšak v České republice prozatím nedošlo k jejich rozšíření a veřejnost nebyla s použitím AED dostatečně seznámena.[zdroj?]
Resuscitace za pomocí AED
Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
Zavoláme pomoc z okolí.
Pošleme pro AED.
Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
Voláme 155 nebo (zejména v ostatních zemích EU) 112.
Do doby než bude AED přinesen, provádíme standardní kardiopulmonální resuscitaci
Otevřeme / spustíme AED.
po zapnutí nás bude AED navádět mluveným slovem
prvním krokem je nalepení elektrod na hrudník raněného
po nalepení elektrod nás AED vyzve, abychom se nedotýkali pacienta, a vyhodnotí jeho stav
při fibrilaci komor se AED nabije na příslušnou hodnotu a vyzve nás k podání výboje zmáčknutím tlačítka
při výboji se nedotýkejte pacienta.
po podání výboje pokračujeme v provádění kardiopulmonální resuscitace (postiženého neodpojujeme od elektrod)
pokud bude potřeba další výboj, AED nás přibližně po minutě upozorní k jeho podání.
pokud AED začne provádět vyhodnocení stavu pacienta (AED toto sdělí slovně), přerušíme provádění resuscitace po danou dobu
V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
Včasné zahájení srdeční masáže je zásadní pro její účinnost. Při včasném provedení kardiopulmonální resuscitace je naděje na uzdravení velmi vysoká. Jediným přípustným zdržením je volání ZZS 155 nebo (zejména v zahraničí) 112, umístěním postiženého do vhodné polohy pro provedení resuscitace a případně úkony pro zmírnění nebezpečí pro postiženého nebo pro zachránce (např. vypnutí proudu).
Při každém kolapsu srdce tzv. infarktu myokardu, se doporučuje zavolat Záchrannou službu před samotným zahájením kardiopulmonální resuscitace (v případě jednoho zachránce), následná masáž se nesmí ničím přerušovat. Zástava oběhu je v případě dospělých nejčastěji způsobena fibrilací srdečních komor, což nelze odstranit bez patřičného vybavení (defibrilátoru) a s uplývajícím časem šance na uzdravení resp. život rychle klesá. Již po 5 minutách nastávají nevratná poškození centrální nervové soustavy.
Při obnovení základních životních funkcí postiženého kontrolujeme jestli dýchá až do příjezdu ZZS.
Hlavním významem srdeční masáže je překlenutí období mezi zástavou srdce a odbornou lékařskou pomocí. Několik minut od zástavy je reálná naděje na plné obnovení životních funkcí a plnohodnotného života. Srdeční masáž zřídka vyřeší původní problém, ale zpomalí postupný proces umírání.
Rescueinfo z. s. Tísňové volání [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné online.
Literatura
POKORNÝ, Jan; MALINA, Antonín; MATOUŠEK, Radovan. Základní neodkladná resuscitace za podpory automatizované externí defibrilace [online]. [cit. 2008-05-20].