jaderná elektrárna From Wikipedia, the free encyclopedia
Kaliningradská jaderná elektrárna, někdy Baltická jaderná elektrárna (rusky Калининградская атомная электростанция nebo rusky Балтийская атомная электростанция), je nedokončená jaderná elektrárna nacházející se 13 kilometrů jižně od Němanu v ruské Kaliningradské oblasti.
Kaliningradská jaderná elektrárna | |
---|---|
Stát | Rusko |
Umístění | Neman, Kaliningrad |
Stav | Výstavba pozastavena |
Začátek výstavby | 22. února 2012 |
Vlastník | Rosenergoatom |
Zhotovitel | Atomenergoprom |
Jaderná elektrárna | |
Reaktory ve výstavbě | 2 × 1194 MW |
Typ reaktorů | VVER-1200/491 |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 2 340 MW |
Plánovaný výkon | 2388 MW |
Souřadnice | 54°56′26,23″ s. š., 22°9′58,59″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První záminky na výstavbu jaderné elektrárny v Kaliningradské oblasti vznikly již v roce 1973 v souvislosti s nedostatkem elektrické energie v Západním Berlíně. Západoněmecká firma Kraftwerk Union (KWU) nabídla sovětské vládě výrobu elektřiny pro export do Západního Berlína a NSR výměnou za dodávku potřebného zařízení vyrobeného v Západním Německu. Odhadované náklady byly 1,5 miliardy amerických dolarů s tím, že by elektrárna mohla být uvedena do provozu již v roce 1980. Zvažovala se možnost poskytnout Sovětskému svazu účelovou půjčku na výstavbu jaderné elektrárny v Kaliningradu s částečnou úhradou dodávek energie. Výkon projektované elektrárny byl 1250 MW a přenosové vedení 380 kV do NSR mělo vést přes NDR. Projekt nebyl nikdy realizován, vzhledem k neshodám o cenách dodávané energie a nákladů na reaktor. Další problém byl vnější politický tlak.[1][2]
Záminky na výstavbu elektrárny v 21. století byly podpořeny hlavně skutečností, že Pobaltí nemá žádný velký energetický zdroj, který by dokázal pokrýt stále se zvyšující energetické nároky. Má taky nahradit několik uhelných elektráren a jadernou elektrárnu Ignalina. O výstavbě bylo rozhodnuto v dubnu 2008 a první beton byl do základů vlit o dva roky později. Elektrárna měla obsahovat dva jaderné reaktory VVER-1200/491.
Výstavba prvního bloku započala 22. února 2012. Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní reaktor VVER-1200/491 o hrubém výkonu 1194 MW a čistém výkonu po odečtení vlastních potřeb bloku 1109 MW. Připojení k síti mělo proběhnout v roce 2018.
Výstavba druhého bloku měla započít v roce 2013. Mělo se jednat o čtyřsmyčkový tlakovodní reaktor VVER-1200/491. Hrubý i čistý výkon měly zůstat stejné jako u prvního bloku. Připojení k síti mělo proběhnout v roce 2019.[3]
V květnu 2013 však Rosatom oznámil, že plány elektrárny přezkoumá a případně bude hledat alternativní koncepce s menšími reaktory. Do úvahy přišly reaktory VVER-640, které by bylo možné implementovat do existujícího projektu a zachovat tak infrastrukturu dosavadních staveb.[4][5]
V roce 2020 byla podepsána dohoda o vypracování projektu konzervace vybudovaných objektů. Veškeré konzervační práce mají být dokončeny v roce 2024, náklady na práce se odhadují na 3 miliardy rublů.[6][7]
Reaktor | Typ reaktorů | Výkon | Zahájení
stavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Kaliningrad-1 | VVER-1200/491 | 1109 MW | 1194 MW | 22. 2. 2012 | Výstavba zastavena 28. 9. 2018 | ||
Kaliningrad-2 | VVER-1200/491 | 1109 MW | 1194 MW | Přípravné práce zastaveny 28. 9. 2018 |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.