Jaroslav Pospíšil, též Jára Pospíšil (26. ledna 1905 Jihlava[1]11. února 1979 Praha), byl český operní a operetní pěvec (tenor).

Stručná fakta Základní informace, Narození ...
Jaroslav Pospíšil
Thumb
Jára Pospíšil, 1940
Základní informace
Narození26. ledna 1905
Jihlava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. února 1979 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryopera, opereta
Povolánípěvec, herec
Hlasový obortenor
Oceněnízasloužilý umělec (1968)
Manžel(ka)Hana Vítová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Biografie

Jako syn českého soudce Antonína Pospíšila a židovské matky, rozené Nettlové z Německého Brodu, se narodil 26. ledna 1905 v Jihlavě. Dětství prožíval v Telči, Moravských Budějovicích a dalších městech podle otcova působení. Jaroslav se nejprve začal učit drogistou, ale brzy přešel na pražskou konzervatoř, kde studoval operní zpěv u E. Fuchse.

Svou slávu si vybudoval především jako operetní zpěvák-tenorista a stal se hvězdou třicátých let. Byl nesporně nejslavnějším milovníkem operety. Svoji první gramofonovou desku natočil již v roce 1929. Hrál ve 22 filmech, absolvoval 4600 operních a operetních představení a téměř 5000 samostatných koncertů, nahrál 546 gramofonových desek, na řadě písní se podílel i autorsky. V televizi vystoupil poprvé již v roce 1935 při pokusném vysílání na světové výstavě v Paříži a je tedy pravděpodobně naším prvním televizním umělcem. Do této doby zapadá i krátké manželství s tehdejší hvězdou Hanou Vítovou, kterou si 12. srpna 1933 v Praze v Dejvicích na magistrátě vzal; toto manželství bylo 20. prosince 1934 rozloučeno.[2] Po druhé se oženil 7. června 1939,[3] s Marii Šetkovou (1912), se kterou měl dceru Jaroslavu, a syna Jiřího.

Pro jeho smíšený židovský původ mu bylo v roce 1943 zakázáno vystupovat, a tak místo jevišť na něj čekaly jiné profese, například pracoval i jako kočí v Novém Městě na Moravě. Konec válečného období dokonce prožil jako vězeň internačního tábora v Bystřici u Benešova.[4] Osvobození však stihl prožít v Plzni, kde zpíval generálu Pattonovi, a již 12. května zpíval Jeníka v plzeňském nastudování Prodané nevěsty. Nepřízni mocných se nevyhnul ani po roce 1968 a od roku 1969, kdy byl poslán do důchodu, cestoval po republice s vlastním programem Kouzlo operety.

S diváky se rozloučil malou němou rolí zbrojnoše ve filmu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně. V závěrečné písni filmu sedí pod stromem na hradním nádvoří a z každé strany má jednu z „čerstvě povolených“ žen..

Jára Pospíšil zemřel 11. února 1979 v Praze.

Posmrtná připomínka

Roku 2005, při příležitosti 100. výročí narození, odhalil Karel Gott na jeho rodném domě pamětní desku.[5]

Role a písně

Herec

  • Hudba kolonád (1975) – jako zpěvák
  • Noc na Karlštejně (1973) – jako zbrojnoš (němá malá rolička)
  • Slaměný klobouk (1971) – jako klavírista
  • Ta naše písnička česká (1967) – Karel Hašler
  • Nikola Šuhaj (1947) – jako Zlatnikov
  • Její hřích (1939) – jako milenec Carmen
  • Bláhové děvče (1938) – jako zpěvák v operetě
  • Manželka něco tuší (1938) – jako Jiří Netolický, právník
  • Klatovští dragouni (1937) – jako kpt. Kovalský
  • Výdělečné ženy (1937) – on sám
  • Jarní písnička (1937) – zpěvák
  • Vdavky Nanynky Kulichovy (1935) – jako dirigent pěveckého kroužku
  • U svatého Antoníčka (1933) – jako skladatel Urban
  • Peníze nebo život (1932) – jako lupič
  • Právo na hřích (1932) – jako zpěvák v baru

Zpěv

  • Noc na Karlštejně (1973)
  • Její hřích (1939)
  • Bláhové děvče (1938)
  • Pod jednou střechou (1938)
  • Klatovští dragouni (1937)
  • Jarní písnička (1937)
  • U svatého Antoníčka (1933)
  • Právo na hřích (1932)

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.