Josef Větrovec (5. března 1922 Plzeň – 11. února 2002 Praha) byl český herec a divadelní ředitel.
| Josef Větrovec | |
|---|---|
| Narození | 5. března 1922 Plzeň  Československo |
| Úmrtí | 11. února 2002 (ve věku 79 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Střešovický hřbitov |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v rodině krejčovského dělníka Františka Větrovce (* 1890) a Anny, roz. Čuřínové (* 1894).[1]
Vyučil se kovomodelářem v plzeňské Škodovce. Během války organizoval odbojovou činnost, v roce 1943 byl gestapem zatčen a vězněn až do jejího konce nejprve v Plzni, pak v Terezíně a nakonec v koncentračním táboře v Buchenwaldu.[2]
S divadlem ale začal jako ochotník již před válkou ve své rodné Plzni. Po válce zde profesionálně působil jako herec v Divadle J. K. Tyla od roku 1946 až do roku 1960,[3] kde vytvořil celou řadu pozoruhodných rolí. Od roku 1960 až do roku 1990 byl členem souboru pražského Divadla E. F. Buriana,[2] v letech 1973–1988 pak jeho ředitelem.[3]
Byl velmi dobrým dabérem, nezapomenutelné zůstalo jeho vynikající dabování známého francouzského herce Jeana Gabina. Spolupracoval s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí.
Celý život byl přesvědčeným komunistou, v červnu 1945 byl ustanoven okresním tajemníkem KSČ v Plzni.[4] V únoru 1946 v důsledku článku "Udavač v čele Ochrany Škodových závodů" napadla z popudu OV KSČ v Plzni závodní stráž Škodových závodů redakci sociálnědemokratického deníku Nový den, kde článek vyšel. Útočníci přitom vyhrožovali fyzickým napadením poslanci Františku Hatinovi. Josef Větrovec a Zdeněk Kejmar, okresní tajemníci KSČ, byli později soudem odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody za trestný čin veřejného násilí.[5]
Dle některých zdrojů se aktivně zúčastnil zničení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Plzni po protikomunistických nepokojích v roce 1953 [6][7], herec to však popřel ve svém svědectví publikovaném v deníku Mladá fronta dne 3. dubna 1990.[8]
Za svou politickou angažovanost (hereckou činnost) získal celou řadu ocenění, např. tituly zasloužilý umělec (1973), národní umělec (1983) a Řád práce (1978).[9]
| „ | Pan Větrovec byl profesionál každým coulem, přišel o půl hodiny dřív, roli nastudovanou, plně soustředěný, hlasově přesně trefil barvu hlasu postavy na plátně, tudíž práce s ním byla požitkem. Prostě Pan Herec. | “ |
| — Zdeněk Troška[10] | ||
- 1946 Karel Čapek: Bílá nemoc, druhý asistent, Městské divadlo v Plzni, režie Alexandr Solmar
- 1947 Molière: Lakomec, Valere, Městské divadlo v Plzni, režie Stanislav Vyskočil
- 1947 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Felix, Městské divadlo v Plzni, režie Stanislav Vyskočil
- 1948 František Langer: Periferie, Tony, Městské divadlo v Plzni, režie Vladimír Huber
- 1949 William Shakespeare: Macbeth, Ross, Městské divadlo v Plzni, režie Zdeněk Hofbauer
- 1950 William Shakespeare: Večer tříkrálový, šašek, Městské divadlo v Plzni, režie Zdeněk Hofbauer
- 1951 Anatolij Surov: Svítání nad Moskvou, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
- 1952 Alois Jirásek: Lucerna, mlynář, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
- 1953 Jurij Burjakovskij: Praha zůstane má, Julius Fučík, Městské divadlo v Plzni, režie Václav Lohniský
- 1954 William Shakespeare:Komedie plná omylů, sluha, Městské divadlo v Plzni, režie Miloslav Stehlík
- 1955 Lope de Vega: Fuente Ovejuna, Mengo, Městské divadlo v Plzni, režie Jaroslav Novotný
- 1956 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Matěj, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
- 1957 K. A. Treněv: Ljubov Jarová, Ivan Kolosov, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
- 1958 William Shakespeare: Romeo a Julie, bratr Jan, Městské divadlo v Plzni, režie Václav Špidla
- 1959 Marin Držič: Dundo Maroje, Bokčilo, Městské divadlo v Plzni, režie Jan Bartoš
- 1960 Vladimír Vančura: Jezero Ukereve, Goan, Divadlo E. F. Buriana, režie Karel Novák
- 1961 Leonid Leonov: Obyčejný člověk, Dmitrij Ladygin, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Henke
- 1962 William Shakespeare: Richard III., lord Stanley, Divadlo E. F. Buriana, režie Jiří Jahn
- 1963 Slawomir Mrožek: Policajti, Generál, Divadlo E. F. Buriana, režie Ján Roháč
- 1964 Milan Uhde: Král - Vávra, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Karel Novák
- 1966 František Langer: Dvaasedmdesátka, Melichar, Divadlo E. F. Buriana, režie Miloš Horanský
- 1968 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Batista, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Palla
- 1969 Max Frisch: Pan Biedermann a žháři, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Antonín Moskalyk
- 1969 William Shakespeare: Julius Caesar, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Evžen Sokolovský
- 1972 Henrik Ibsen: Peer Gynt, horský král, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Mixa
- 1976 William Shakespeare: Falstaff a princ Jindra, Jan Falstaff, Divadlo E. F. Buriana, režie Lubomír Vajdička
- 1980 William Shakespeare: Komedie masopustu, Masopust, šašek, Divadlo E. F. Buriana, režie Jan Kačer
- 1984 Jean Anouilh: Scénář, Loubenstein, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Palla
- 1985 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, patron Fortunato, Divadlo E. F. Buriana, režie Rudolf Vedral
- 1989 Alexandr Kopkov: Slon, Lukjan, Divadlo E. F. Buriana, Divadlo E. F. Buriana, režie Petr Kracík
- 1990 Eduardo de Filippo: Manželství po italsku, Alfredo Amoroso, Divadlo E. F. Buriana, režie Jaromír Pleskot
Film
- 1966 Ukradená vzducholoď - role: kapitán pirátské lodi
- 1974 Holky z porcelánu - role: provozář Šantala
- 1993 Konec básníků v Čechách
- 1983 Anděl s ďáblem v těle
- 1988 Anděl svádí ďábla – role: policejní ředitel
- Jak básníkům chutná život
- Tajemství Ocelového města
- Zítra vstanu a opařím se čajem
- Talíře nad Velkým Malíkovem
- Na kometě
- Pan Vok odchází
- Zralé víno
- Lidé z maringotek
- Já už budu hodný, dědečku!
- Já to tedy beru, šéfe...!
Televize
- 1966 Cesta řeky k moři (TV inscenace)
- 1967 Deštník (TV inscenace povídky) - role: vedoucí kanceláře
- 1968 Hříšní lidé města pražského (TV seriál)
- 1970 Úsměvy světa (TV cyklus) - role: herec Alexander Leonyč Šaškin (2.díl: A.P.Čechov - 1.povídka: Umělecký výtvor)
- 1970 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) - role: Ing. Karel, rozvedený kamarád (5.příběh: Nevěra)
- 1971 Hostinec U koťátek (TV seriál) – role: Bohouš
- 1972 Sova (TV filmová komedie) – role: pan Vrabec
- 1974 Klasické příznaky (TV komedie) - role: Mojmír
- 1974 Byl jednou jeden dům (seriál) - role: četník Ulč
- 1974 30 případů majora Zemana (TV seriál 1974-1979) - role: náčelník Pavlásek (14 dílů)
- 1974 Královské řádění (TV inscenace hry) – role: Bušek z Velhartic
- 1975 Chalupáři (TV seriál) - role: předseda družstva
- 1976 Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (TV filmová pohádka) – Ignác Loula, dříve čert Dr. Ichthuriel
- 1977 Na rohu kousek od metra (TV komedie) – role: Honza Klabáček
- 1979 Anglický biftek s českou oblohou (TV komedie) - role: Hookins
- 1979 Rovnice o jedné krásné neznámé... (TV hra) – role: ředitel školy
- 1980 Arabela (TV seriál) – role: ředitel psychiatrické léčebny
- 1988 Hodinář (TV film) – role: hodinář Eda Sakař
- 1991 Dlouhá míle (TV seriál) - role: dědek Kučírek
- Taneček přes dvě pekla
- Dobrá Voda (seriál)
- Princezny nejsou vždycky na vdávání
- Svatební cesta do Jiljí
- Cirkus Humberto (TV seriál) - role: restauratér Breburda
- 1992 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál)
Rozhlas
- 1964 William Shakespeare: Richard III., rozhlasová adaptace, překlad: Zdeněk Urbánek, rozhlasová úprava a režie: Josef Červinka, dramaturgie: Jaromír Ptáček, hudba: Marek Kopele. Hrají: král Richard III. (Jiří Adamíra), král Edvard IV. (Miloš Nedbal), vévoda z Clarence (Otakar Brousek), královna Alžběta (Vlasta Chramostová), lady Anna (Jaroslava Adamová), vévodkyně z Yorku (Leopolda Dostalová), vévoda z Richmondu (Luděk Munzar), vévoda z Buckinghamu (Čestmír Řanda), lord Stanley (Josef Větrovec), lord Hastings (Jaromír Spal), hrabě Rivers (Oldřich Janovský), Catesby (Bohumil Křížek), Radcliff (Bohumil Švarc), Brakenburry (Jiří Suk), londýnský starosta (Ladislav Kulhánek), měšťan a písař (Josef Patočka), vypravěč (Josef Červinka) a další.[11]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
