Josef Poulík

Josef Poulík (6. srpna 1910 Jiříkovice – 28. února 1998 Brno) byl český archeolog, odborník na tzv. střední dobu hradištní (velkomoravské období). Proslul zejména výzkumy lokality Valy u Mikulčic.

Prof. PhDr. Josef Poulík, DrSc.
Narození	6. srpna 1910 Jiříkovice
Úmrtí	28. února 1998 (ve věku 87 let) Brno
Povolání	archeolog, vysokoškolský učitel, historik a spisovatel
Alma mater	Univerzita Karlova
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v Jiříkovicích u Brna. Studoval nejprve na Průmyslové škole textilní a na reálném gymnasiu. Zájem o archeologii, resp. archeologické nálezy v okolí svého rodiště, projevovaný již od dětství, ho přivedl k zaměstnání technika v laboratoři archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde působil v letech 1934-1942. Vystudoval archeologii na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1942 pracoval v brněnské pobočce Státního archeologického ústavu v Praze, kde byl od roku 1945 vedoucím. Roku 1953 se jeho pracovištěm stal Archeologický ústav ČSAV. Zkoumal hlavně archeologické lokality a sídliště starých Slovanů.

Pod jeho vedením bylo v květnu a červnu roku 1941 prozkoumáno rozsáhlé keltské pohřebiště ze 4. až 3. století př. n. l. v Brně-Maloměřicích. Josef Poulík byl spolu se dvěma kolegy (Čeněk Staňa, Anna Medunová) vedoucím archeologického výzkumu hradiska Staré Zámky u Líšně v letech 1948-1965, v letech 1948-1950 prokopal knížecí mohylu doby stěhování národů na Žuráni u Brna. Koncem roku 1949 vedl záchranný výzkum v lokalitě Špitálky ve Starém Městě; ten ho přivedl k výzkumu velkomoravského období.

Věhlas v oblasti slovanské archeologie však získal především díky svým výzkumům na lokalitě Valy u Mikulčic, dnes známé pod oficiálním označením „Slovanské hradiště v Mikulčicích“, kde byl po celou řadu let vedoucím systematického archeologického výzkumu v období 1954- 1975. Vedl i práce na vytvoření dalších muzejních expozic na Valech, kde byly prezentovány dosavadní archeologické nálezy. Ve známost v českých zemích, v Evropě i ve světě vešly Mikulčice díky jeho odborným i populárně naučným pracím, knihám a článkům, jichž bylo přes 230. V roce 1962 obhájil docenturu na tehdejší brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně a v roce 1964 byl na této univerzitě jmenován profesorem. V oblasti archeologie měl řadu žáků, následovníků a nástupců.

Obdržel řadu vysokých státních vyznamenání (i zahraničních) a za své zásluhy se stal čestným občanem Mikulčic. Byl členem a funkcionářem tehdejší Komunistické strany Československa. V letech 1971-1977 byl předsedou Mezinárodní unie slovanských archeologů a po dlouhé období byl ředitelem Archeologickému ústavu ČSAV v Brně. V letech 1972–1977 byl místopředsedou Československé akademie věd.

Tituly

• doktor filosofie 1946
• doktor věd 1961
• docent 1962
• profesor 1966

Řády a vyznamenání

• Zemská cena osvobození (1947)
• Státní cena Klementa Gottwalda (1949, 1977),
• Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1964)
• Řád práce (1970)
• Řád Vítězného února (1975)
• Řád republiky (1980)
• Zlatá medaile University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1970)
• Medaile Františka Palackého
• Stříbrná medaile švédské akademie věd
• Medaile k 50.výročí založení Mongolské lidové republiky
• Pocta Björnstejne Björnsena (1997)
• Cena ČSAV za objev prvních kostelů v Mikulčicích (1957)

Jiné pocty

• člen-korespondent ČSAV (1969)
• akademik (1972)

Členství v organizacích

• vědecká rada Karlovy univerzity a Národního muzea
• Hlavní výbor Československé společnosti archeologické
• Celostátní komise pro obhajoby doktorských a kandidátských disertací
• Československý pugwashský výbor
• Stálá rada Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických
• Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie
• Archeologický ústav Rakouska
• Archeologický ústav NDR
• Akademie věd Saska
• Akademie věd Bavorska
• Akademie věd Bulharska
• Akademie věd NDR

Čestné členství v organizacích

• Moravskoslezský archeologický klub
• Muzejní a vlastivědná společnost v Brně

Předsednictví v organizacích

• Československý archeologický komitét
• Archeologická oborová komise
• Ústřední komise státní památkové péče
• Národní komitét slavistů
• Československo-sovětská historická komise při ČSAV
• Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie

Dílo

Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.

• Staroslovanská Morava (1948)
• Jižní Morava - země dávných Slovanů (1948, 1950)
• Z hlubin věků (1956)
• Staří Slované budují svůj stát (Gottwaldov 1960)
• Velkomoravské hradiště Mikulčice (Gottwaldov 1959, Brno 1962)
• Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích (Praha 1963)
• Pevnost v lužním lese (1967)
• Mikulčice : Velkomoravské mocenské ústředí (Praha 1974)
• Mikulčice - pevnost a sídlo knížat velkomoravských (Praha 1975)
• Žuráň v dějinách střední Evropy (1995)

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Profesor Josef Poulík – živoucí legenda naší archeologie. Pravěk NŘ. 1995, čís. 5, s. 280–1.
• SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha: Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8. S. 543.
• GALUŠKA, Luděk. Zemřel profesor Josef Poulík. Časopis Moravského muzea — vědy společenské. 1998, roč. 83, čís. 1–2, s. 185–6. ISSN 0323–0570.
• UNGER, Josef. Zemřel profesor Josef Poulík. Jižní Morava. 1998, roč. 34, čís. 37, s. 326–7. ISSN 0449-0436.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Poulík
• (česky) Pořad Českého rozhlasu Plus Šedesát let archeologických prací v Mikulčicích, obsahuje řadu podrobných a málo známých informací o historii a současnosti hradiště v Mikulčicích, součástí je také nahrávka s hlasem Josefa Poulíka z roku 1963.

Portály: Lidé | Morava