Jomkipurská válka
válečný konflikt mezi Izraelem a Egyptem se Sýrií z roku 1973 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jomkipurská válka (hebrejsky מלחמת יום הכיפורים, milchemet Jom ha-kipurim nebo מלחמת יום כיפור, milchemet Jom kipur), známá též jako válka ze dne smíření, říjnová válka (arabsky حرب أكتوبر, ḥarb uktúbar nebo حرب تشرين, ḥarb tišrín), v muslimském světě také ramadánová válka, byla pátá arabsko-izraelská válka. Vypukla 6. října 1973 ve 14:00, když koalice Egypta a Sýrie za podpory dalších arabských zemí zahájila o nejvýznamnějším židovském svátku Jom kipur překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách.
Jomkipurská válka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Arabsko-izraelské války | |||
Ve směru hodin ze shora vlevo:
| |||
Trvání | 6. října–26. října 1973 | ||
Místo | Sinajský poloostrov, Golanské výšiny | ||
Příčiny | Bývalá egyptská a syrská území držená Izraelem, další arabský pokus zničit Izrael | ||
Výsledek | Taktické vítězství Izraele[1] Zastavení bojů dle Ženevské konference | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dne 6. října 1973 překročila egyptská vojska Suezský průplav, vstoupila na Sinajský poloostrov a napadla izraelské posádky pevností Bar Levovy linie. Zároveň syrské jednotky napadly postavení izraelských jednotek na Golanských výšinách. Útok byl z důvodu fatálního selhání vlastních zpravodajských služeb pro Izrael překvapením a izraelská armáda se v prvních dnech ocitla v defenzívě a zaznamenala těžké ztráty.
Teprve po několika dnech, po dokončení mobilizace, se Izraelským obranným silám (IOS) podařilo na Golanských výšinách zastavit útok a zatlačit syrské jednotky zpět. V dalších dnech se Izraeli podařilo nejen stabilizovat frontu na Sinajském poloostrově a zastavit egyptský útok, ale i překročit Suezský průplav.
Z vojenského hlediska se jednalo o vítězství Izraele, z politického zvítězil Egypt, neboť původního cíle, vytlačit Izrael od Suezského průplavu a ze Sinajského poloostrova, se podařilo v dalších letech dosáhnout.
Válka sehrála svou roli také v ideologickém boji mezi východním a západním blokem v rámci studené války. Oficiální představitelé sovětského bloku a jimi kontrolovaná média, včetně československého Rudého práva, konflikt prezentovali důsledně jako izraelskou agresi proti Egyptu a Sýrii, přestože válka začala nevyprovokovaným útokem těchto dvou zemí proti židovskému státu. Rovněž zpravodajství o válečných akcích bylo prezentováno zcela zkreslenou formou, kdy média zveličovala závislost Izraele na americké vojenské pomoci a naopak zcela zamlčovala podporu Sovětského svazu a některých jeho satelitů, poskytnutou arabským zemím.