Jasiňa
sídlo městského typu na východě Zakarpatské oblasti Ukrajiny From Wikipedia, the free encyclopedia
Jasiňa, česky též Jasenná[1] nebo Jasina[2] (ukrajinsky Ясіня, maďarsky Kőrösmező[2]) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Rachov, na východě Zakarpatské oblasti Ukrajiny na soutoku Černé Tisy a Lazeščiny. V roce 2022 měla 8565 obyvatel. Nadmořská výška je 650 metrů.
| Jasiňa Ясіня | |
|---|---|
 Panorama městyse | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°16′ s. š., 24°21′ v. d. |
| Nadmořská výška | 729 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) letní čas |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Rachov |
  Jasiňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,46 km² |
| Počet obyvatel | 8 565 (2022) |
| Hustota zalidnění | 5 866,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusíni, Ukrajinci, Maďaři |
| Náboženské složení | pravoslaví, římskokatolické |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 3132 |
| PSČ | 90630 |
| Označení vozidel | AO a КО / 07 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V Jasini se nachází lyžařské středisko.[3]
V Jasini se nachází administrativní centrum Jasiňské územní komunity (ukrajinsky Ясінянська селищна громада), do které od 12. června 2020 patří Jasiňa a tato sídla:
| Transkripce do latinky | Ukrajinský název | Česky/slovensky | Maďarsky |
|---|---|---|---|
| Čorna Tysa | Чорна Тиса | Černá Tisa, Čorna Tisa, Mohelki | Feketetisza |
| Kvasy | Кваси | Kvasy | Tiszaborkút[2] |
| Lazeščyna | Лазещина | Lazeština, Lazešcina | Mezőhát |
| Sitnyj | Сітний | Sitný | Szitni |
| Stebnyj | Стебний | Stebna, Stebný | Dombhát |
| Trostjanec | Тростянець | Trsťenec, Trosťanec | Trosztyenec |
Jasiňská územní komunita má rozlohu 533,6 km2 a v roce 2020 v ní žilo 18 754 obyvatel.
V minulosti tento městys patřil k Rakousku-Uhersku. Po jeho rozpadu byl v roce 1919 hlavním městem krátce existující Huculské republiky, ta však nebyla nikým uznána jako samostatná.[4]
Od roku 1919 až do roku 1939 byla Jasiňa součástí Podkarpatské Rusi v rámci tehdejšího Československa. Tehdy šlo o nejvýchodnější stanicí ČSD a končil zde rychlík z Prahy (dnes na trati jezdí osobní vlaky spojující Rachov, Vorochtu a Ivano-Frankivsk), a také dálkové vlaky do Lvova, Kyjeva a Charkova.
V roce 1944 byl městys s okolím připojeno k Ukrajinské SSR.
- Cerkev Nanebevstoupení Páně, dřevěná pravoslavná cerkev, zařazena na seznamu památek UNESCO.[5] Na severní straně u cerkve stojí dřevěná zvonice z roku 1813.[6] Cerkev se zvonicí je vyobrazena na československé poštovní známce, vydané v roce 1928 k desátém výročí Československa. Stejný motiv byl použit na československé poštovní známce vydané v roce 1939 k volbě Sněmu Karpatské Ukrajiny.
- Cerkev Proměnění Páně, ul. Hruševského 171, ukrajinská národní památka.[6]
- Štefan Kločurak (1895–1980) – předseda vlády Huculské republiky
- Olexa Borkaňuk (1901–1942) – politik, poslanec Národního shromáždění republiky Československé, hrdina SSSR
.jpg)
_2010_(5593).jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
