Jarovce
městská část Bratislavy From Wikipedia, the free encyclopedia
Jarovce (do roku 1947 Horváthjárfalu)[2] jsou městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovci a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.[3]
| Jarovce | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°3′55″ s. š., 17°6′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 135 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Bratislava V |
  Jarovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,3 km² |
| Počet obyvatel | 2 706 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 126,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 851 10 |
| Označení vozidel | BA, BL a BT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starověk a středověk
Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.[3]
Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovců, pochází z roku 1208.[3] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,[3] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[3]
Současnost
Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století.[3] Byla založena chorvatskými obyvateli[3] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[3] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[3]
Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu,[3] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-venkov.[3] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.[4]
V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[3] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[5] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[5]
Přírodní podmínky
Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[6] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.[6] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[6]
Doprava
Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.[7] Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.[7]
V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud[kdy?] kolaudována[8] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[9] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[10] Tento problém trvá dlouhá léta[10] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[9] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovci a centrem města zpoplatněno.[11][12]
V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[13] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovců, je 23 kilometrů[14] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[14] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[13] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[14] nebo 2015.[15]
Život v obci
Nachází se zde základní škola,[5] mateřská škola,[4] knihovna[16] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,[17] amatérský pěvecký sbor[18] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.[19]
Starostou městské části je Pavel Škodler,[20] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[21] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[kdy?][21]
Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.[22] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[22]
Chorvatská tradice
Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[23] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[23] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[23]
V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[23] V místním kostele se slouží chorvatské mše[23] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[24] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[25][26]
V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 1] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[19]
Metropolis
V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo akvapark[27] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[28] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[27][29] a v komplexu mělo pracovat kolem 9 000 zaměstnanců.[30] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[29][30]
Po oznámení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125 000 občanů.[31] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[32] Petržalka[28] a také samospráva hlavního města.[33] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[34]
Nárůst počtu obyvatel
V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 2] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovci a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovců,[35] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12 500 lidí.[35]
Národní kulturní památky
V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:[36]
- Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokní kostel byl dokončen v roce 1765.[p 3] Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. V roce 1884 ke kostelu přistavěli věž,[37] kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela,[37] při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.[37][36]
- Bažantnice: Byla vybudována v 18. století[36] a lovil v ní například Josef II.[38] Má polygonální tvar[36] a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.[38]
Další pamětihodnosti
Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[39]
- Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovci. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice.[40] Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.[40]
- Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[41]
- Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.–16. století.[42] Dnes je překryta dlažbou.
- Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[43]
Jantárová ulice
Mandlová ulice
Mateřská škola
Socha sv. Mikuláše
Památník občanům padlým v obou světových válkách
Bývalý hraniční přechod Jarovce-Kitsee
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
