Japonské souostroví

Japonské souostroví (japonsky 日本列島 [Nihon Rettó]) leží v západní části Tichého oceánu a obloukem dlouhým 2 990 km se táhne podél východního pobřeží asijského kontinentu. Odděluje Japonské moře od Tichého oceánu a Filipínského moře, částečně i od Ochotského moře. Tvoří hlavní část Japonska.

Japonské souostroví 日本列島
Fyzická mapa souostroví
Geografie
Poloha	36° s. š., 138° v. d.
Rozloha	~368 000 km²
Počet ostrovů	14 125[1]
Časové pásmo	UTC+9
Hlavní ostrov	Honšú
Země
Stát	Japonsko Japonsko
Obyvatelstvo
Jazyk	japonština

K Japonsku náleží ještě další souostroví (Rjúkjú, Boninské ostrovy), které nebývají do Japonského souostroví počítány. V definici souostroví nepanuje jednota a především japonská geografie upřednostňuje dělení podle administrativních struktur. Proto se údaje z různých zdrojů mohou výrazně lišit.

Hlavní ostrovy

Japonské souostroví má čtyři hlavní ostrovy, níže uvedené od severu k jihu:

1. Hokkaidó
2. Honšú
3. Šikoku
4. Kjúšú

Termín Hlavní ostrovy (anglicky Home Islands) byl použit za druhé světové války v Káhirské deklaraci k určení území, na než měla být po válce omezena japonská vláda. Název je také užíván k rozlišení souostroví od kolonií a dalších území, které náležely Japonsku v první polovině 20. století.

Souostroví

Japonská geografie k japonskému souostroví řadí, kromě ostrovů poblíž hlavních ostrovů, i další souostroví:

• Rjúkjú
• Izu
• Kurily^{[p 1]}
• Senkaku^{[p 2]}

Satelitní snímek Japonska

Podle této definice se souostroví skládá z 14 125 ostrovů majících obvod delší než 100 m,^[2] z nichž 430 je obydlených.^[3]

Microsoft Encarta zahrnuje do Japonského souostroví v širším pojmu i Tchaj-wan, Sachalin a Aleutské ostrovy.

Paleogeografie

Geologicky je souostroví tvořeno převážně podmořskými sedimenty, které byly zemskou tektonikou vyzvednuty nad hladinu. Vývoj Japonského souostroví v neogénu udává následující obrázky:

• 
  Japonské souostroví, Japonské moře a okolní části asijského kontinentu v raném miocénu (23 - 18 Ma).
• 
  Japonské souostroví, Japonské moře a okolní části asijského kontinentu ve středním a pozdním pliocénu (3,5 - 2 Ma).
• 
  Japonské souostroví při maximálním zalednění v ledové době v pozdním pleistocénu asi před 20 000 lety

         moře

         pevnina

         pevnina bez vegetace

                       současné pobřeží

Odkazy

Poznámky

1. Japonsko nárokuje dva nejjižnější ostrovy Kunaširi a Etorofu.
2. V japonských pramenech nejsou explicitně uváděny, protože se považují za součást Rjúkjú.

Literatura

• SHAHGEDANOVA, Maria. The Physical Geography of Northern Eurasia. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. 571 s. ISBN 0-19-823384-1. (anglicky)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wyspy Japońskie na polské Wikipedii, 日本列島 na japonské Wikipedii a Japanese archipelago na anglické Wikipedii.

1. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3565607-japonsko-prepocitalo-sve-ostrovy-ma-jich-o-sedm-tisic-vic-nez-se-dosud-myslelo
2. MCCURRY, Justin. Japan sees its number of islands double after recount [online]. The Guardian, 2023-02-16 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
3. Look Japan. Svazek 43. [s.l.]: Look Japan, Ltd., 1997. Dostupné online. S. 35. (anglicky)

Související články

• Seznam ostrovů Japonska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Japonské souostroví na Wikimedia Commons
• Introduction to the Landforms and Geology of Japan [online]. GLGArcs, 2009, rev. 2012 [cit. 2012-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06. (anglicky)