český anatom, histolog a embryolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Janošík (26. června 1856 Vrbátky[1] — 8. května 1927 Praha)[2] byl český anatom, histolog a embryolog, profesor Univerzity Karlovy. Věnoval se vědecké, pedagogické a organizační činnosti. Zkoumal vznik (ontogenezi i fylogenezi) vylučovací a trávicí soustavy u člověka a zvířat, studoval vývoj pohlavních žláz, sleziny a nadledvin, odhalil případy dělení neoplozených vajíček ve vaječníku u některých živočichů. Byl autorem první českojazyčné učebnice medicíny (Histologie a mikroskopická anatomie, 1892) a anatomických atlasů. Vybudoval histologicko-embryologický a anatomický ústav při české lékařské fakultě s rozsáhlou sbírkou preparátů. Ve školním roce 1910/11 zastával funkci rektora české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Podporoval tělesnou výchovu ve školách. Byl oceňován jako zakladatel české vědecké anatomie.
| Jan Janošík | |
|---|---|
 Prof. MUDr. Jan Janošík r. 1916 (foto Jan Nepomuk Langhans, archiv ÚČL AV ČR) | |
| Narození | 26. června 1856 Vrbátky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. května 1927 (ve věku 70 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | lékař, publicista a anatom |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1910–1911) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se 26. června 1856 ve Vrbátkách u Prostějova.[3] Vystudoval olomoucké gymnázium a pražskou lékařskou fakultu,[3] kde byl 21. prosince 1882 promován na doktora medicíny.[4]
Od počátku ho zajímala anatomie. Během studia pomáhal jako demonstrátor profesoru Toldtovi. V roce 1883 absolvoval stáž v anatomickém ústavu ve Štrasburku u profesora Waldeyera.[3] Roku 1884 se habilitoval na soukromého docenta české lékařské fakulty.[5] V pedagogickém sboru této školy pak strávil následujících 42 let.[6] Počátkem ledna 1886 byl jmenován mimořádným profesorem histologie a embryologie.[7] V roce 1887 začal pracovat na zřízení histologického a embryologického ústavu.[3] V srpnu 1893 byl v těchto oborech jmenován řádným profesorem,[8] o rok později se navíc stal řádným profesorem anatomie.[9] Ve školním roce 1898/99, 1905/06 a 1913/14 zastával funkci děkana lékařské fakulty,[3] v červnu 1910 byl pro následující školní rok zvolen rektorem univerzity[10] (funkci převzal v listopadu).[11] Aktivní byl i mimo vysokou školu: Roku 1890 byl zvolen mimořádným členem České akademie, roku 1902 řádným členem, od roku 1904 sekretářem II. třídy (přírodovědné).[3] V roce 1894 se stal členem zkušební komise pro zkoušky učitelství volné kresbě na středních školách v Praze v oboru anatomie lidského těla.[12] Byl rovněž zkušebním komisařem[13] (později předsedou zkušební komise) pro učitelství tělocviku na středních školách[3] a pořádal v tomto oboru kurzy pro budoucí učitele.[14][15] Roku 1908 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy[3] (společně s ním ho v daném roce dostalo dalších 411 lidí, u příležitosti 60. výročí vlády císaře Františka Josefa).[16]
Janošík se zasloužil jako badatel, učitel a organizátor.[17] Při teoretickém výzkumu se soustředil na embryologii, zejména pokud jde o vývoj (ontogenezi i fylogenezi) vylučovací a trávicí soustavy u člověka a zvířat. V té době to byl ve vědeckých kruzích velmi oblíbený obor a badatelé občas docházeli paralelně ke stejným objevům. Janošík například v letech 1883-84 zkoumal vývoj ledvin u kuřete, ještěrky, sysla, prasete a člověka paralelně s maďarským lékařem Gézou Mihalkovicsem. Zajímal ho i vývoj pohlavních žláz, nadledvin a cév, zkoumal průtok krve ve slezině, objevil případy dělení neoplozených vajíček ve vaječníku. Sledoval i vliv chemických látek na živou tkáň a potvrdil, že i dobře konzervované preparáty nemusí svými vlastnostmi odpovídat čerstvě získaným živým tkáním.[3]
Jako pedagog zdůrazňoval nutnost teoretického studia normální anatomie pro správné pochopení patologických stavů.[3] Studenty nabádal k pečlivému pozorování[17] a kritickému myšlení, zdůrazňoval nutnost výzkumu živých tkání.[18] Vedl žáky k uvědomění, že anatomie je vědecký základ dalších lékařských studií.[3] Byl autorem první novodobé učebnice pro mediky v češtině — Histologie a mikroskopická anatomie, vydané roku 1892.[18] Za rozsáhlá díla Anatomie člověka a Anatomický atlas získal roku 1900 cenu od spolku Svatobor.[19] Byl druhým profesorem anatomie na obnovené české univerzitě[20] (po Václavu Steffalovi, 1841-1894).[21] Usiloval o rozvoj sportu a tělesné výchovy,[22] a to jako lektor kurzů pro budoucí učitele[14] a zkušební komisař.[13][15] Vzdělával dvě generace lékařů.[6]
Byl pokládán za zakladatele české vědecké normální anatomie. Navázal na činnost Václava Staňka (1804-1871), tvůrce českého anatomického názvosloví, a Václava Steffala, prvního profesora v tomto oboru na obnovené české univerzitě.[21] Vybudoval histologicko-embryologický a anatomický ústav[6] a se svými spolupracovníky shromáždil rozsáhlé anatomické, embryologické a hygienické sbírky.[23] Soustředil kolem sebe řadu vědeckých pracovníků,[3] jako byli např. Jan Deyl, Václav Matys, Antonín Ostrčil, Josef Znojemský, Julius Petřivalský, Jan Jesenský a Otakar Lešer.[21] Jeho nejbližšími nástupci se stali Karel Weigner v Praze a Otomar Völker v Brně.[21]
Byl pokládán za jednoho z čelných představitelů české vědy, známého i v zahraničí.[24] Jeho články obohatily českou vědeckou literaturu v oblasti embryologie a seznámily cizinu s výsledky českého výzkumu.[25] Získal si respekt studentů a jeho životní jubilea (60., 70.) byla připomínána v odborném i denním tisku.[3][6][22] Jako moravskému rodáku mu u příležitosti 70. narozenin uspořádala oslavu i Moravsko-slezská beseda v Praze, přičemž se účastnil i jeho první žák, vládní rada MUDr. František Kulhavý.[26] Obec Vrbátky mu udělila čestné občanství.[27]
Byl autorem řady odborných článků v češtině, němčině a francouzštině[17] (jejich seznam je uveden v medailonu k jeho 60. narozeninám v Časopise českých lékařů z 24. června 1916).[3] Knižně vyšly mj. tyto jeho publikace:[28]
Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou JJ.[29]
12. srpna 1884 se v pražském kostele sv. Štěpána oženil s Josefou Pecharovou (4.2.1861- 7.9.1939), dcerou rolníka z Třebenic v tehdejším hejtmanství Smíchov.[30] V květnu 1910 koupili za 130 000 korun dům se zahradou v Praze-Novém Městě čp. 524 (dnešní Ječná 524/14).[31] Děti neměli.[32]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
