![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Silesian_Jakub_Ludwik_Sobieski.jpg/640px-Silesian_Jakub_Ludwik_Sobieski.jpg&w=640&q=50)
Jakub Ludvík Sobieski
syn polského krále Jana III. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jakub Ludvík Sobieski, plným jménem polsky Jakub Ludwik Henryk Sobieski (2. listopadu 1667, Paříž, Francie – 19. prosince 1737, Žovkva) byl polský princ a kníže olavský, pretendent polského trůnu. Pocházel z polského rodu Sobieských.
Jakub Ludvík Sobieski | |
---|---|
![]() | |
Narození | 2. listopadu 1667 Paříž |
Úmrtí | 19. prosince 1737 (ve věku 70 let) Žovkva |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Povolání | politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská (1691–1722)[1][2] |
Děti | Marie Karolína Sobieská Marie Klementina Sobieská[1] Marie Kazimíra Sobieská |
Rodiče | Jan III. Sobieski a Marie Kazimíra d’Arquien |
Rod | Sobieští |
Příbuzní | Tereza Kunhuta Sobieská, Maria Teresa Sobieská, Konstanty Władysław Sobieski, Aleksander Benedykt Sobieski, Teresa Teofila Sobieská, Adelajda Ludwika Sobieská a Jan Sobieski (sourozenci) Marie Luisa z La Tour d'Auvergne a Godefroy de La Tour d'Auvergne (vnoučata) |
Funkce | říšský kníže pucký starosta javorovský starosta |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl synem polského krále Jana III. a Marie Kazimíry d’Arquien. Jeho manželka Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská byla sestrou třetí manželky císaře Leopolda I., Eleonory. V roce 1691 dostal zástavou za půjčku císaři výnosy z Olavska, které držel až do své smrti roku 1737.[3] Přestože zde nedržel vládu, nechal se titulovat jako kníže olavský.[4]
Po smrti otce roku 1696 usiloval o polský trůn, místo něj byl však zvolen saský kurfiřt August II. Jakub Ludvík se však nevzdával a i nadále zůstal pretendentem polského trůnu. V tomto snažení ho podporoval švédský král Karel XII., který byl s augustovským Polskem ve válce. Proto byl dne 27. února 1704 na cestě z Oławy do Polska u Vratislavi unesen spolu se svým bratrem Konstantinem saským oddílem. Poté byl až do roku 1706 držen v zajetí v saské pevnosti Königstein.[5]
S manželkou Hedvikou Alžbětou Amálií Falcko-Neuburskou (1673–1722) měl pět dcer.[6][7] Z nich se do historie zapsala Marie Klementýna, manželka jakobitského pretendenta anglického trůnu Jakuba Františka Stuarta.