![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Jizda_Kralu_Vlcnov_Czech_Rep.jpg/640px-Jizda_Kralu_Vlcnov_Czech_Rep.jpg&w=640&q=50)
Jízda králů
From Wikipedia, the free encyclopedia
Jízda králů je slovácký, hanácký, brněnský a podhorácký lidový obyčej, specifická podoba králenských slavností kdysi rozšířených po celém Česku, spojený povětšinou s křesťanským svátkem letnic. Od roku 2011 je zapsána organizací UNESCO do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva.[1] Garantem zpracování údajů o jízdě králů je Národní ústav lidové kultury ve Strážnici.
Jízda králů | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() Jízda králů ve Vlčnově | |
Smluvní stát | Česko![]() |
Typ | Nemateriální kulturní dědictví lidstva UNESCO |
Oblast | Slovácko |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2011 6. zasedání Mezivládního výboru Úmluvy 2003 (neznámé zasedání) |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Kids_enjoying_the_festival_J%C3%ADzda_kr%C3%A1l%C5%AF_in_Vl%C4%8Dnov.jpg/640px-Kids_enjoying_the_festival_J%C3%ADzda_kr%C3%A1l%C5%AF_in_Vl%C4%8Dnov.jpg)
Nejpopulárnější, i díky umělcům jako byl Joža Uprka, se jezdí každý rok ve slováckém Vlčnově. Na Dolňácku se jezdí ve Skoronicích u Kyjova při příležitosti kyjovského Slováckého roku od roku 1921 za organizace Sokola Karla Kozánka, poté v lokalitách jako Kunovice, Hluk, Kyjov a dalších. V Kunovicích jízdu pořádají každý druhý rok a každé tři roky ji pořádá v rámci svých Dolňáckých slavností město Hluk. Na Hané jsou to Doloplazy či Chropyně, ve které se nazývá „Jízda krále Ječmínka“, obnovená je i v hanáckém městě Kojetín. Vzkříšená byla jízda i v Hroznové Lhotě, kde ji v devadesátých letech jezdívaly několikrát i dívky. Na Brněnsku se jezdí v Troubsku téměř každoročně od roku 1893[2] a nazývá se též „honění krále“ a jednou za sedm let v Ketkovicích, jako „vožení krála“.
V jiných evropských regionech existují podobné slavnosti, které mají svůj různý historický původ a liší se také názvy, jako: jízda křižáků (křižerjo) v Lužici, jízda po osení v Rakousku a Bavorsku, velikonoční jízda v Polsku, šestizvonění ve švýcarském Curychu. Jízda králů navazuje na tradiční venkovské obyčeje jako jsou jarní sečení trávy, odchod legrútů atd.
Podobné jsou taktéž zvyky počátku léta spojené s volbou krále a královny rozšířené ve velké části Evropy: u Slovanů (rusalje) Německu (Pfingstl), Skandinávii, ve Francii a v Anglii (May Queen, Jack in the Green, Jack o' Lent).[3]
Dnes tradice jízd králů znovuožívá v řadě obcí slováckého regionu, před 2. světovou válkou se jezdilo v téměř každé vsi.