Ióta

Ióta či jóta (majuskulní podoba Ι, minuskulní podoba ι, řecký název ιώτα, výslovnost [jɒ:ta]IPA) je deváté písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 10. V řečtině staré i moderní se používala pro záznam hlásky [i]IPA, tedy pro zavřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku. Jsou z ní odvozena písmena 'i' a 'j' v latince i písmena 'і', 'ї' a 'ј' v cyrilici.

Ióta — majuskulní i minuskulní varianta

Řecká abeceda
Α α alfa	Ν ν ný
Β β beta	Ξ ξ ksí
Γ γ gama	Ο ο omikron
Δ δ delta	Π π pí
Ε ε epsilon	Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta	Σ σ ς sigma
Η η éta	Τ τ tau
Θ θ théta	Υ υ ypsilon
Ι ι ióta	Φ φ fí
Κ κ kappa	Χ χ chí
Λ λ lambda	Ψ ψ psí
Μ μ mí	Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama	Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma	Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta	Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Výskyt v kultuře

• podle písmene ióta získala svoje jméno jotace
• slovo ióta je explicitně zmíněno v Bibli, ve verši Mt 5, 18 (Kral, ČEP) (ovšem míní se jím aramejské potažmo hebrejské písmeno jód^[1]) a je překládáno opisem jako „nejmenší písmenko“ – v tomto významu bývá dnes také někdy používáno

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporována:

• majuskulní iota
  • U+0399 GREEK CAPITAL LETTER IOTA
• minuskulní iota
  • U+03B9 GREEK SMALL LETTER IOTA

V HTML je možné iotu zapsat pomocí Ι respektive ι. Lze ji také zapsat pomocí HTML entit Ι respektive ι.

V LaTeXu se pro zápis majuskulní ioty používá písmeno I z latinky a minuskulní iota se píše příkazem \iota.^[2]

Odkazy

Reference

1. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. [s.l.]: [s.n.], 1956. Heslo Literka. Slovo literka je použito v kralickém překladu.
2. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ióta na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Ióta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích