From Wikipedia, the free encyclopedia
Izák Syrský, též Izák z Ninive či Izák Ninivský[1] (*/† 7. století) byl syrský mnich, asketa a mystik. Byl jedním z velkých asketických a mystických autorů Církve Východu.[2] Jeho díla tvoří významnou součást asketické literatury křesťanského Východu.[3]
Izák Syrský | |
---|---|
Narození | 640 Beth Qatraye |
Úmrtí | 700 (ve věku 59–60 let) Šúštar |
Povolání | kněz, pravoslavný mnich, mystik a náboženský spisovatel |
Nábož. vyznání | Východní křesťanství |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
O životě Izáka Syrského je toho známo poměrně málo. To, co víme, pochází ze dvou (místy protichůdných) pramenů, které se zachovaly v Liber fundamentorum.[4] Pocházel z území dnešního Kataru a narodil se někdy v 7. století.[5] Později se stal mnichem Církve Východu (východosyrský obřad),[6] v klášteře Beth Abe[3]. Někdy před rokem 680 ho katolikos vysvětil na biskupa města Ninive.[7] V úřadu však působil pouze pět měsíců. Následně odstoupil a odešel do samoty v horách,[2][8] na hranicích dnešního Íránu a Iráku[9]. Podle dochovaných informací ztratil zrak pro neustálé studium,[2][6] a proto je někdy přezdíván druhý Didym Slepý[9]. Svá díla pak diktoval.[8] Zemřel ve vysokém věku[4] a jeho hrob se nachází v klášteře Rabbane Sabor.
Izák své asketické spisy vytvořil na sklonku života.[7] Základ jeho díla tvoří 82 homilií (tvoří první část souboru).[4] Druhá část[pozn 1] se skládá ze 42 textů, které na rozdíl od první části nebyly nikdy přeloženy do řečtiny (ačkoli existují důkazy, že byly čteny i mimo prostředí nestoriánů).[5]
Jako autor se projevoval samostatně, citelné je ovlivnění Janem poustevníkem (syrský autor, 4./5. století)[4] a i jistá návaznost na Evagria Pontského.[6] Vysoce si cenil díla Teodora z Mopsuestie, jehož nazýval „světlem celého světa".[11] Lidská cesta k Bohu má podle Izáka tři stupně: tělesný, duševní a duchovní. Prostřednictvím poznání, které sjednocuje, může člověk podle něj dosáhnout „vznešené cesty budoucího života, který je darován ve svobodě nesmrtelného života v existenci po vzkříšení".[12]
Jeho díla byla přeložena do řečtiny a etiopštiny, do latiny bylo v 15. století přeloženo 25 homilií.[7] Z řeckého překladu vznikl gruzínský a staroslověnský (v 14. století[9]) a částečně arabský (ten čerpal i ze syrského originálu).[5] Prvotní řecký překlad vznikl pravděpodobně v 8. století v Palestině.
Velmi úspěšné jsou překlady do moderních jazyků.[4]
Jeho díla si cenily obě církve, které působily v tehdejší Persii: nestoriáni i monofyzité.[2] Izák Syrský je nejvlivnější ze syrských církevních Otců.[13] Měl velký vliv na pozdější syrskou a řeckou mystiku a jejím prostřednictvím i na Paisije Veličkovského a následně ruské mnichy. Jeho spisy byly čteny i v egyptských pouštních klášterech.[5]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.