Izraelský plán jednostranného stažení
From Wikipedia, the free encyclopedia
Izraelský plán jednostranného stažení (hebrejsky: תוכנית ההתנתקות Tochnit ha-Hitnatkut; anglicky: Israel's unilateral disengagement plan) byl návrh izraelského premiéra Ariela Šarona, přijatý a schválený izraelskou vládou v srpnu 2005, o evakuaci všech Izraelců z Pásma Gazy a ze čtyř osad ze severní části Západního břehu Jordánu.
Izraelsko-palestinský mírový proces |
---|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Izraelci, kteří odmítli přijmout vládní kompenzace za odchod a dobrovolně neopustili své domovy před 15. srpnem 2005, byli během několika dnů vystěhováni izraelskými vojáky. Do 12. září 2005 byla dokončena demolice obytných domů a evakuace všech izraelských civilistů, jakožto i stažení izraelských obranných sil. Evakuace a demontáž čtyř osad v severní části Západního břehu byla dokončena o deset dní později. Stažení však podle některých názorů nezměnilo právní status Pásma Gazy a vzhledem k pozemní, námořní a letecké kontrole, kterou Izrael a Egypt začaly aplikovat poté, co Pásmo Gazy ovládlo v roce 2006 teroristické hnutí Hamás, jej nadále považují za okupované území.[1][2][3][4]