Izotopy hliníku
izotopy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hliník (13Al) má 25 známých izotopů, od 19Al po 43Al, a čtyři známé jaderné izomery. V přírodě se vyskytují pouze 27Al (jediný stabilní izotop, téměř 100 % přírodního hliníku) a 26Al (ve stopových množstvích, t1/2 = 7,17×105 r). Ostatní izotopy mají poločas kratší než 7 minut, většinou pod 1 sekundu.[1] 26Al vzniká v zemské atmosféře z argonu tříštivou reakcí způsobenou protony z kosmického záření. Izotopy hliníku nacházejí využití při datování mořských sedimentů, manganových konkrecí, ledovcového ledu a meteoritů.
Kosmogenní hliník-26 byl poprvé použit při studiu Měsíce a meteoritů. Úlomky meteoritů jsou po odtržení od původních těles vystaveny během průletu vesmírem intenzivnímu bombardování, přičemž dochází k významné tvorbě 26Al. Po dopadu na Zemi atmosféra zabraňuje dalšímu vzniku 26Al a jeho přeměna může být použita pro zjištění doby, před kterou meteorit dopadl. Výzkum meteoritů také ukázal, že v době utváření Sluneční soustavy byl tento izotop poměrně běžný.[2]