Ivan Stěpanovič Koněv
sovětský maršál / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ivan Stěpanovič Koněv (rusky Иван Степанович Конев; 16. prosincejul./ 28. prosince 1897greg. Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva)[1] byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR. V průběhu druhé světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v létě roku 1944, vč. podpory SNP na podzim r. 1944. Německý koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz - Birkenau, ležící u polského města Osvětim, byl RA osvobozen 27. ledna 1945. Měl významný podíl na obchvatné viselsko-oderské operaci, kde padlo na 295 000 německých vojáků a dalších 175 000 jich bylo zajato za proporčně mnohem menších sovětských ztrát.[2]
Ivan Stěpanovič Koněv | |
---|---|
Koněv na portrétu pořízeném během války | |
Rodné jméno | Иван Степанович Конев |
Narození | 16.jul. / 28. prosince 1897greg. Lodejno, Ruské impérium, dnes Kirovská oblast, Rusko |
Úmrtí | 21. května 1973 (ve věku 75 let) Moskva, SSSR |
Místo pohřbení | Hřbitov u Kremelské zdi |
Národnost | Rusové |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Maršál Sovětského svazu |
Sloužil | Ruské impérium Ruské impérium (1916–1917) SSSR (1917–1962) |
Vyznamenání | |
multimediální obsah na Commons |
Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. V pražské ofenzívě pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které navzdory kapitulaci probíhaly intenzivní boje. (V průběhu celé pražské operace padlo skoro 700 sovětských vojáků; počet rudoarmějců, kteří padli ve vnitřní Praze se odhaduje na několik desítek, obvykle na 30.[3] Nejtěžší boje při osvobození Československa však probíhaly v Karpatech, ve slovenských horách a u Ostravy.)
V průběhu maďarského povstání na podzim 1956, během něhož podle údajů Vlada Šurigina ozbrojenci zabili okolo 350 sovětských vojáků a 50 rodinných příslušníků, byl pověřen velením a povstání potlačil[4] (2652 mrtvých a 19226 zraněných; dohromady civilistů, sovětských vojáků, maďarských komunistů i antikomunistických povstalců).