model miniautomobilu From Wikipedia, the free encyclopedia
Isetta byl dvoumístný vejčitý miniautomobil s čelní dopředu odklopnou stěnou nahrazující dveře italské firmy Iso. V italštině je Isetta zdrobnělinou slova Iso (malé Iso). Představen byl v listopadu 1953, masově se vyráběl spíše v zahraničí.
Isetta | |
---|---|
Výrobce | Iso Rivolta |
Technické údaje | |
Délka | 2 290 mm |
Šířka | 1 370 mm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Renzo Rivolta, majitel výrobce elektrických topení a chladicí techniky Isothermos, vytvořil po skončení Druhé světové války firmu Iso a začal s velmi ziskovou výrobou motocyklů. Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1949 se skútrem Iso 125 (později známým jako Isoscooter) s pohonem zadního kola řetězem s dvoupístovým jednoválcovým vzduchem chlazeným motorem v uspořádání odpovídající jednotce Puch 125. V roce 1950 jej doplnil podobně úspěšný lehký motocykl Isomoto se stejným pohonem. Přibývající konkurence a nasycení trhu přimělo firmu k plánu výroby minivozu s pohonem stejné koncepce pro doplnění výroby jejích tříkolových nákladních minivozů se základy skútru.
Vejčitý aerodynamický vůz s okny bublinkovitého tvaru navrhli letečtí konstruktéři Ermenegildo Preti a Pierluigi Raggi. Karoserii z ocelového plechu nesl trubkový rám. Vstup jako do lednice umožňovala dopředu s volantem odklopná čelní stěna. Nouzový výstup probíhal skrz plátěnou střechu. Do dvoumístného vozu se mezi dospělé vměstnalo menší dítě. S motorem zdvihového objemu 236 cm³ o 9,5 koních dosahoval 2,3 m dlouhý, 1,3 m vysoký a široký vůz s pohotovostní hmotností 360 kg maximální rychlosti 75 km/h. Poháněná zadní kola s krátkým rozchodem nepotřebovala diferenciál.
Automobil se až do konce 60. let 20. století stal velmi populární pro cenovou dostupnost a nízkou spotřebu pohonných hmot. Ani ne ve slunné Itálii s větší oblibou skútrů a prodejní cenou příliš blízkou velkosériovému malému vozu Fiat Topolino, kde výroba cestovních Isett skončila už koncem roku 1955.[1] Ale v zahraničí, kam Iso prodalo výrobní licenci – do Francie (Vélam), Belgie, Španělska (Iso España)[2], Anglie a Brazílie (Indústrias Romi). Nejdříve ale do Německa, kde výrobu nezvyklého vozu v dubnu 1955 úspěšně zahájilo a světoznámou značkou na BMW 250 Isetta další k tomutéž nabádalo.[3]
Vůz se objevil mj. ve filmech Usměvavá tvář a Lisabonský příběh.
Iso Isettacarro byl lehký užitkový vůz se vzadu zkrácenou kabinou Isetty.[4][5][6] Měl vlastní pomocný rám, prodloužený rozvor a širokou poháněnou zadní nápravou s diferenciálem.[7] Motor se přesunul za kabinu do středu vozu mimo prostor cestujících. Mohl přepravit 500 kg nákladu. Dodával se v provedení valník, uzavřená skříňová dodávka, se sklopnou korbou i v mnoha dalších.[8] V Itálii se jednalo o tak oblíbený typ, že se jich prodalo tolik jako samotné Isetty. V licenci se vyráběl ve Španělsku.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.