![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Isamu_Akasaki_201111.jpg/640px-Isamu_Akasaki_201111.jpg&w=640&q=50)
Isamu Akasaki
japonský vědec / From Wikipedia, the free encyclopedia
Isamu Akasaki (30. ledna 1929 Čiran, dnes součást města Minamikjúšú v prefektuře Kagošima – 1. dubna 2021[1]) byl japonský odborník na technologii polovodičů. Spolu s Hirošim Amanem a Shujim Nakamurou získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014. Byla udělena za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
Isamu Akasaki | |
---|---|
![]() | |
Narození | 30. ledna 1929 Čiran |
Úmrtí | 1. dubna 2021 (ve věku 92 let) Nagoja |
Alma mater | Kjótská univerzita Seventh Higher School Kōnan High School Nagojská univerzita |
Pracoviště | Nagojská univerzita Panasonic Univerzita Meijo Denso Ten |
Obor | fyzik |
Ocenění | Medaile cti s fialovou stuhou (1996) IEEE Jack A. Morton Award (1998) ![]() Q126416266 (1999)Cena Asahi (2000) Řád vycházejícího slunce 3. třídy (2002) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Masanori Akasaki (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Akasaki absolvoval roku 1952 Kjótskou univerzitu a po studiu pracoval ve firmě Kobe Kogyo Corporation, nyní začleněné do firmy Fujitsu. Doktorát získal na univerzitě v Nagoji roce 1964, kde pak začal učit, od roku 1981 jako řádný profesor. Zároveň působil v Macušitově výzkumném ústavu v Tokiu, kde se koncem šedesátých let začal zabývat světelnými diodami a později učinil zásadní objevy, umožňující konstrukci současných modrých světelných diod. Emeritován byl jako profesor roku 1992, v říjnu 2006 vznikl při univerzitě v Nagoji Akasakiho institut. Akasaki je nositelem Kjótské ceny za moderní technologie (2009) a Edisonovy medaile (2011), udělované americkým Institutem elektrického a elektronického inženýrství (IEEE).[2]